Klárce

Tak to jsi mě potěšila, že máš kde bydlet a ta mami v jeslích, to je k nezaplacení, kdybys opravdu musela tak brzo zpátky do práce (což se opravdu nedá vyloučit, jestli budeš potřebovat finančně zajistit sebe i mimi).
S těmi pohyby jsem to tu kdysi asi před čtvrt rokem popisovala - mně se to stalo kolem 15. týdne, tak jsem myslela, že to je jen špatné trávení, ale dělalo mi to jenom když jsem byla úplně v klidu a pěkně odpočívala a zhliboka dýchala. Někde jsem četla takový poetický příměr, že to je jako když držíš v dlaních nějaké maličké zvířátko nebo motýlka. Nebo někdo bá pocit, jako kdyby mu v břiše běhaly takové bublinky. Asi za 14 dní, možná za tři týdny nato jsem to poprvé zpozorovala jako kopnutí - že to bylo vidět i zvenku. Že to bylo tak brzo připisuji tomu, že jsem asi tři týdny předtím měla záchvaty dusivého alergického kašle, no hrůza, tak si myslím, jestli to kašlání mimčo nevyburcovalo k časnější aktivitě. U tebe by to třeba mohlo být možná těmi nerváky, co teď prožíváš. Když se mi ve 37. týdnu stalo, že mě srazila tramvaj, to víš, na klidu mi to nepřidalo, a myslela jsem, že mi poplašený Honzík snad vyskočí z bříška. Tak ho mazli a pěkně si s ním povídej, je to sice malinký červík, ale rozhodně ne žádný pitomeček.
Ať to dopadne pro tebe i miminko co nejlíp.
Eva.