Re: NAPÍNAVÝ PŘÍBĚH POKRAČUJE

Klárko,
gratuluji. Tvůj příběh jsem četla od začátku, ale nic jsem nepsala, protože jsem se s takovou děsnou situací nikdy nesetkala, tak jsem nevěděla, co říct. Ale zatím jsi to vyřešila super. Když už člověk musí odejít, tak pěkně narovnat záda a středem.
Až dodneška jsem si myslela, že s chlapem, který by se mnou takhle jednal, bych vyrazila futra a nikdy více, ale po tom, co jsi dneska psala, to dost vypadá na tu variantu, co tu popisovaly holky, že prostě má nějaké starosti, nebo zpanikařil a třeba se to fakt v dobré obrátí, což ti upřímně přeji, myslím na tebe a držím palce.
Jestli smím přispět taky se svou troškou do mlýna, tak bych ho opravdu nechala vydusit, aby pochopil, že ať má starosti jakékoliv, vyhazovat někoho z bytu, natož těhotnou ženu, to je opravdu silná káva, ale zase to nepřežeň. No, vždyť ty sama ho snad znáš nejlíp, abys tušila, co ještě vydrží a co by už na něj bylo moc.
A ještě jedna poznámka: i když to snad vypadá nadějně, neměla bys na to 100% spoléhat a upnout se k tomu, že se k sobě vrátíte. Asi by sis měla jen tak v duchu načrtnout takový ten krizový plán, co bys musela dělat, kdyby náhodou nevyměkl, nebo kdyby tě vzal zpět k sobě, ale pak v budoucnu to chtěl třeba zopakovat. Možná je lepší počítat s horší variantou, to pak člověk nemusí být moc zkalmaný, když to nevyjde. V této chvíli si asi nemůžeš být jistá tím, do jaké míry na něj můžeš spoléhat, tak pozor aby tě nějaký další nečekaný zvrat nezaskočil, jako třeba psala Dáša s malou Klárkou.
Hodně štěstí, nervy ze železa, ale hlavně zdravé miminko ti přeji z celého srdce.