Re: Konečně AHOJ v novém roce

Tak u nás teda asi klope na dveře dajaký spurtík... Naše malé zvíře se o své hlásí co dvě hodiny, dnes v noci předvedl opět čóro móro, tak jsem se v jednu stěhovala do děcáku, aby se tatin do rachoty aspoň trochu vyspal. Ne že by to bylo tak hrozný jako minule, ale když jsem o půlnoci nakojila a zalehla, začal vedle mě vyvrzávat velkej Honza, do toho hejkal pes ze spaní a z druhé strany se mi rochnilo dítě. Když jsem si sčítla klady a zápory, tak jsem nakonec byla ráda, že do toho pokojíčku odpálím a že jedním uchem musím hlídat POUZE juniorovy hekací výlevy, aniž by mě rušili další tvoři :-)

Katko o spaní vedle vlastního dítěte jsem vedla kdysi dalekosáhlé hovory s psychologem; ten mi právě řekl to, co píšeš - jakmile mamina ví, že je o její dítě spolehlivě postaráno (= např. má ho v péči tatínek), usne mamča k nabrání nových sil okamžitě, i kdyby vedle řezal dříví. Žel, tohle u mě moc neplatí, mám nablble černý podvědomí, že se o dítě musí starat táta, zatímco já si v klidu chrupkám. V noci se mi opět snažil vnutit fakt, že prcek se kroutí proto, že jsem do brambor, co jsme měli k obědu, dala stroužek česneku. Ha ha ha!!! Škoda, že nejsem splachovací :-( Držím palce při očkovací včeličce, ať to s Makulkou zmáknete :-)

Zoubku klídek, náhodou přizvedáváním hlavičky se Lucinka v mém pohledu pasovala do role favorita numero uno :-) Honzajs má tu hlavu nějakou těžkou (co tam asi bude :-)), čili to patrně bude to poslední, co od země odlepí :-) Zato při převlíkání za asistence vzteku a řevu mi pendluje po celý přebalovací podložce díky těm jeho nožním kouskům :-)