Re: Ahoj holčinky,

Ahoj Tinas,
Luky je nemocný, takže jsme doma. Je to poprvé po roce, sousedka má zdraví kluky a věčně jsou na pohotovosti(úrazy, nachlazení, uši......).Je to divný, že? Já a mé postižené "zdravé" dítě, čekala jsem skoro dva roky, abych měla jistotu, že Luky bude stabilizovaný, před tím 1,5 roku nemocnice.
Takže si myslím, že jsem do toho šla s rozmyslem.
Zatím mě vedou na Magistrátu a zájem mají, rozhodnutí revizní lékařky je také zaskočilo.
S FODEM se "kamarádím" oklikou, paní Vodičková zná náš příběh a měli mě zastupovat u soudu(bolestné), ale jejich advokátka odešla, takže se budu obracet jinam.
Taky se skoro koukám z okna na jejich Klokánek v "Láskový", takže o sobě víme.
Mám pocit, že roviny postižené/osamělé děti jsou si dost podobné, aspoň v mezerách v legislativě a zákonech a v obrovském počtu dětí.
Takže ještě dám státu "šanci" a pak bych to asi zkusila přs FOD,
Ale trápí mě to, neustále se dostávám do situace, kdy jsem vlastně bita za to, že jsem nedala Lukáška do ústavu.
Přiznám se, že tohle období nemám ráda, zítra to budou 3 roky, kdy nás postihla ta hrůza a zase se mi to vrací.
Fakt je, že poprvé trávíme vánoce doma, ale o rozzářených očkách u vánočního stromku si mohu nechat zdát.......
no radši toho nechám, jenom kazím náladu, tak se na mě nezlobte.
Každopádn vám přeji to nejjjjjjjjjj.
daniela