Tinas,

jak ty se vlastně jmenuješ? Je to od Týna? To jen tak mimochodem, nevím, jak tě oslovovat:-)))

Nejdřív se chci zeptat, kolik je Petříkovi roků? Není on ještě předškolák?

Přijde mi normální, že slabiky "neslyší" - Ondra má 7, teď je ve 2. třídě (bohužel, měli jsme fakt ještě rok počkat, šel přesně v šesti a myslím, že i přes nadprůměrné IQ potřeboval ještě zrát) a slabiky se nám podařilo dostat pod kůži (možná ne úplně, ale aspoň trochu) až před měsícem.

Jinak tohle je i pro Báru - ale určitě písnu i na mejl:
Někdo tu radil takový ty hry - rozkládání slov na písmenka a naopak. Tak to se nám taky osvědčilo - začalo to tím, že Ondra pořád chtěl hrát slovní fotbal. To znáte, ale oni to s vychovatelkou (která je taky speciální pedagog a tohle jí připadne jako jedna z nejužitečnějších věcí pro děti, nejen pro elemďáky) hrajou s obměnama: někdy musí najít slovo na poslední písmeno z předchozího slova, někdy na poslední dvě písmena, někdy na poslední slabiku... mám pocit, že ty děti do toho postupně pronikaj.

Pak si Ondra třeba když jdeme na procházku vymejšlí různý slova (věci, rostliny, zvířata) na různý písmena podle toho, jak tyhle slovní hry zrovna probíhaj - takže se jakoby připravuje na cestu na oběd:-) (na vysvětlenou: škola je od naší vesnice tři kilometry a děti z ní každej den choděj na obědy do MŠ k nám do vsi, takže cestou a při čekání na oběd jim paní vychovatelka ještě trénuje mozky, to mi přijde moc prima, a navíc je vidět i pokrok ve fyzické zdatnosti:-)).
Takže tyhle hry mi přijdou jako úžasnej základ.

Další věci, literaturu, testy a tak se pokusím dát dohromady během zítřka a napíšu sem seznam toho, co je dostupný v knihkupectvích, jo?
Pak se pokusím nakopírovat někde takový cvičení, při kterým se spojujou tečky do obrazců, a poslat vám to - je to takový univerzální, aby se dítě naučilo najít systém a vidět, co vidět má. To by asi bylo nejlepší poslat poštou, takže mi na mejl klidně napiš(te) adresu bydliště a já to pošlu (k Ježíškovi:-)).

A jakmile vytáhnu další věci z paní ředitelky, tak to dám taky k dispozici.

Jo a ještě jsem si vzpomněla na dvě pozornostní cvičení, to musím pro změnu prohrabat počítač, ale taky to vyjedu a pošlu.

Teda ono to vypadá jako samej slib, ale já jsem poměrně spolehlivá, takže nebojte:-)))

Jo a moje zkušenosti s Ondrou: pracovní sešity ho moc nebavěj, jedině k nim musím vymýšlet nějaký zpestření. Motoriku má taky mírně narušenou, když má udělat nějakej cvik, tak se moc nekoordinuje. Na uvolnění zápěstí jsme čmárali na velikánský kusy balicího papíru - nejdřív čáry, pak kruhy, vlny a tak. Bohužel ho to taky moc dlouho nebavilo. Nakoupili jsme dysgrafický psací potřeby podle doporučení spec. psycholožky (dr. Žáčková, pracovala pro Dyscentrum, teď je v té škole Integrál, o které jsem tu už psala - dělala nám komplexní posudek na LMD a byla moc fajn, doporučuju! kontakt bych taky našla). Testy, co jsem si s ním dělala, ho docela bavily - cvičení na ty problematičtější části už míň:-). Vypadá to, že je to docela normální kluk, ne? Prostě ho docela otravuje dělat moc věcí navíc...

Takže jestli je Péťa opravdu předškolák, tak za 1. bych si nedělala hlavu, když zvládá to, co píšeš že zvládá, a za 2. spousta těch cvičení (i sešitů, ale ty už máte), co se chystám doporučit, je právě pro předškolní a malý školní děti. Tak se určitě nebojte, holky, Marťule, Petřík i Ondra se z toho vykřešou (spíš se dovyvinou, žejo:-)) - protože je to hlavně o tom, jak se s nima pracuje doma. A to, že tu o tomhle debatujem, znamená, že nás to ZAJÍMÁ - a to je základ úspěchu, o tom nepochybuju:-).

Tak já jdu hrabat do knihovny a krámů, ať můžu splnit slíbené. Dobrou.