Re: Vánoce a potrat

Ahojky,
je mi lito, kdyz slysim neco takoveho. Ja osobne to zazila dvakrat. Poprve to bylo v roce 99 a to, ze jsem tehotna jsem zjistila dva tydny po dost neprijemnem rozchodu s byvalym pritelem (byli jsme spolu pres pet let a nechal me kvuli moji nejlepsi kamaradce). Krvacet jsem zacala v sedmem tydnu a cca po trech dnech jsem potratila. Tenkrat to ale asi bylo dobre. A bylo to pravdepodobne z psychickych duvodu. Podruhe jsem potratila loni 3.10. - posledniho zari jsem zacala lehce spinit a protoze jsem se bala nejhorsiho, tak jsme s manzelem hned vyrazili do nemocnice a hned si me tam nechali a po trech dnech jsem tam pod bajecnym dohledem lekaru potratila (FN Kralovske Vinohrady v Praze - jen pro uplnost). Nedelali se mnou fakt nic, zadne leky, injekce na udrzeni. Proste jsem tam jen lezela. Tenkrat jsme to obreceli s manzelem oba. Dneska jsem na konci 29.tydne a cekame holcicku. Ma se k svetu, i kdyz ted jsem zrovna prosla neprijemnym obdobim (viz.prispevek o teh.cukrovce), ale dnes jsem podstoupila vysetreni a vsechno je nastesti ok . Timto chci jeste jednou podekovat vsem, co me tady podporovali a uklidnovali a preji vsem, aby taky meli takove stesti jako ja.
Jinak od toho posledniho potratu jsem zmenila lekare. A jsem moc spokojena, protoze konecne chodim k nekomu, u koho mam pocit, ze je tam pro me a ne ja pro nej - jestli mi rozumite. Dnes uz vim, ze jsem nemusela cekat pul roku, nez jsme se zacali snazit znovu o miminko. Ono pry totiz, kdyz neni telo pripraveno, tak proste neotehotnite. A taky jeste jedna drobnost - pry cca 50% tehotenstvi konci potratem a nekdy na to ani nemusite prijit, protoze to zkratka berete treba jen jako opozdenou menstruaci. Nebudte smutne, kazde z nas to driv nebo pozdeji vyjde a musim rict, ze ta radost je potom tisickrat vetsi.
Drzim vsem pesticky a at se nam ty miminka pekne mnozi.
Krasne vanoce a nemyslete na to spatne, zase bude lip.
Lucka