po příchodu z porodnice

Milí skokánci,konečně se dostávám ke gratulaci k vašemu rodičovství a Adámkovi ke skoku do života. Zprávu o odjezdu do porodnice jsem sice dostala včas, ale nebylo mi dopřáno probojovat se doma k počítači, který stále okupují moji synové. Doma jsem zkrátka stále vymezována do prostoru kuchyň, koupelna - pračka, chodba- žehlící prkno. V práci zase moc času na Internet není, jen rychle projedu rodinu.cz, co je nového a dost. Navíc teĎ ta vedra, byla jsem naprosto otupena a zpomalena, dnes konečně prší!!!Porod jak jsem četla asi ne zcela v duchu myšlenek Hnutí za aktivní mateřství,zřejmě, ale ta medikace byla nutná, nejsem lékař a netroufám si do jejich profese mluvit. Hlavně, že všechno dobře dopadlo, Adámka jsem v anketě tipovala!Povídání o nachystaných hrncích doma mi připomíná vyprávění mé oblíbené etnografky Ilony Vojancové ze skanzenu na Veselém kopci u Hlinska, která mi v Mátě povídala o pověrách v šestinedělí. Postel novopečených maminek bývala oddělena plachtou koutnicí od dění ve světnici. Plachta bývala červeně vyšívaná - červená je barva života, a byly tam malé otvory, aby přece jen mohla žena pozorovat co se děje venku. Často prý v koutnici bývala zapíchlá jehla, to jako ochrana před nečistými silami. A právě dou koutnice nosívali sousedé a příbuzní hrnec - koutnák s polévkou a také kořaličku rosolku pro podporu tvorby mléka. Nikdo prý dnes už neví jak se rosolka vyráběla a co to vlastně bylo, ale zní to lákavě, ne. Tak se Káčo přiznej, jak je to s tou rosolkou u vás???Adámek je krásný kluk jako buk i Tobě to s kočárkem náramně sluší. To spaní venku jsem si potvrdila i se svými třemi dětmi, jak zabité spaly celé hodiny venku na balkoně či na chalupě na zahradě, ale jen jsem je dala do psotýlky doma, to neusnuly zanic. Píšeš o režimu i s tím jsme začínali hned, manželova práce bylo koupání a masáže. Ač jsme tenkrát nic nevěděli o blahodárném účinku kojeneckých masáží - k dispozici byla jediná literatura "Naše dítě", manžel intuitivně vycítil potřeby synů a ti každý večer pod jeho tlapkami hekali slastí. Moc se jim to líbilo.Vyrostli rychle, tak si prožívejte a užívejte každou chvilenku s miminkem!Jsem zvědavá jak dopadne Adámkovo občanství na vsi, měli by si tam snad každého nového občánka hýčkat, ne? Zdraví a někdy zase napíše. Zdena, Máta.