Re: Pro Katku

Bravo! Gratuluji – nikoliv vám, vy si zasloužíte spíše soucit – ale ředitelům televizních stanic, že si vás zmasírovali přesně do té podoby, ve které potřebují ideálního televizního diváka mít. Takového, který tráví před obrazovkou nezanedbatelnou část svého volného času, se sklonem věřit všemu, co v televizi říkají, a hlavně přesvědčeného, že bez televize by byl naprostá společenská nula.

Opravdu si myslíte, že televizní program předchozího večera je ústředním tématem rozhovorů dětí i dospělých? Možná to tak trochu platilo v minulosti, kdy byly ke sledování dva kanály, ale dnes? V době kabelové televize, satelitního vysílání apod., kdy si můžete vybrat z desítek, možná i stovek stanic?

Co je vlastně na té televizi tak cenného? Zpravodajství? Je to skutečně jediný způsob, jak být informován? Vždyť přece existuje i tisk, rozhlas a internet. Osobně považuji televizní zprávy za tu nejhorší cestu. Situace, kdy na vás pohledný/á televizní moderátor/ka s dramatickým výrazem ve tváři chrlí kulometnou rychlostí jednu zprávu za druhou, prakticky neumožňuje o obsahu sdělovaného kriticky přemýšlet. Což se ani u televizního diváka moc nechce. Z tohoto důvodu mám raději noviny, kde si zprávy vyberu, v klidu přečtu a popřemýšlím o nich. A věřte, že je to opravdu potřeba. Před mateřskou jsem měla občas s médii co do činění a člověk se někdy nestačil divit, jak i tzv. seriózní tisk či rozhlasové a televizní stanice dokážou s fakty brutálně zacházet.

Filmy? Jejich sledování tvoří jen zlomek všech možných kulturních zájmů. Navíc s rozvojem technologií vůbec není nutné mít doma televizní přijímač, stačí i počítač, kde se dají na CD či DVD přehrát.

Dokumenty? Určitě se čas od času v televizi objeví něco zajímavého, ale jsou i jiné zdroje; klasickými cestopisnými přednáškami počínaje a DVD konče. A ruku na srdce, dokážete televizi sledovat vždy tak, že ji zapnete přesně v okamžiku, kdy vámi pečlivě vybraný dokument začíná, a vypnout přesně s jeho závěrečnými titulky?

Televizi nemám již více než deset let a naprosto nemám pocit, že bych kvůli tomu byla nějak mimo. Naši známí to většinou nevědí nebo nepovažují za důležité. Když je navštěvujeme, bavíme se o jiných věcech než o televizních pořadech. Ke všemu, co vy uvádíte jako přednost televize, existují alternativy. Obrazně řečeno, když chci dvacet deka svíčkové (v podobě nějakého kvalitního pořadu), tak si k tomu přece nemusím kupovat tři kila bůčku (tj. převážné většiny toho, co je v TV k vidění).

Děti mají možnost podívat se na večerníček u babičky, ale pokud se nejedná notoricky známou klasiku, kterou znají z knížek, ani o to moc nestojí. Starší dítko má navíc ve školce jednou týdně půlhodinovou Kouzelnou školku. Televize jim nijak nechybí, daleko větší újma je, když se večer za trest nečte pohádka. Obě děti mají bohatou slovní zásobu. Mladší dceři ještě nejsou dva roky, mluví gramaticky správně a už používá vedlejší věty. Naproti tomu tříleté dítě našich známých, odchované americkými kreslenými „pohádkami“, se vyjadřuje převážně v akčních citoslovcích. Ale nechci zevšeobecňovat, těch vlivů na rozvoj řeči je samozřejmě více.

Díky beztelevizní domácnosti trávíme s manželem velmi příjemné, trochu starosvětské večery, tedy pokud zrovna nesedím u internetu :-). Byla bych ráda, kdybychom u toho zůstali. Zrovna nedávno jsme se dohadovali, kam dáme do dokončované novostavby anténu, a po pětiminutové diskusi jsme se shodli, že se na to vykašleme. Vůči televizi v domácnosti ale nezastávám tvrdý postoj; pokud ji někdy děti budou chtít a nepřistoupí na naše argumenty, proč je bez televize lépe, tak to taky nějak vyřešíme.

Milá Jano, myslím si, že všichni ti beztelevizní, kteří tady diskutují, to vůbec nedělají proto, aby byli zajímaví. Možná se spíš chtějí s ostatními podělit o to, jak lze večery trávit trochu jinak a možná i příjemněji.