Re: Dobré ráno

Ahoj holky,
tak jsem včera vytvořila takový dlouhý text, protože Kubík pěkně spinkal na balkoně (celou jednu a půl hodinu!!) a něco se stalo s počítačem a všechno bylo pryč. Teď nespinká, takže to bude kratší.
Míšo, vím kde je Nádražní ulice, chodíme občas dolů po Třebíčské k Bílému koníčkovi na oběd či večeři (i když teď už ne tak často :-) Tak snad i tu vaši bych našla. Určitě s vámi rádi někdy vyrazíme, tento týden není čas, ale příští by to šlo. Napiš kdy (dopoledne, odpoledne) a pokusíme se to nějak zkombinovat s kojením a tak. Moc ráda se podívám na malinkou holčičku - už si snad ani nevzpomínám, jak ten náš ďáblík vypadal, když mu byl měsíc, protože to děsně rychle letí a strašně rychle se mění ... takže dokumentuj, ať se pak máte nad čím rozněžňovat (já ho dřív natáčela skoro pořád a teď když tak o tom přemýšlím, už snad tři týdny nemáme záznam - musím to hned napravit).
Pavli, dík za radu s čajíčkem. No musím říct, že teď je to už se spaním lepší - myslím, že vydrží spát v kuse odpoledne i ty dvě hodiny (taky si myslím, že je to tou zimou). Kuba nespal od začátku, snad jen v porodnici první dva dny. Pak jak když utne a nic. Dokázal jako třítýdenní miminko být vzhůru od pěti ráno do jedenácti večer (v noci) a mezitím usnout 2x na 15 minut. Děs. Teď už je to v pohodě, protože se sám aspoň na chvíli zabaví, a snad až začne sedět a lézt, bude to ještě lepší (a třeba se taky víc unaví). Dnes byl andílek, vydržel ráno spát do 6.15, takže jsem se taky trochu vyspala. Ale na druhou stranu to, že naprosto nemám čas si odpočinout (jak v knihách radí, aby si maminka lehla, když miminko ve dne spí, chacha), vede k neuvěřitelným váhovým úbytkům - teď mám už skoro o čtyři kila míň, než jsem měla před otěhotněním.
Vladi, Šumperk znám, mám tam kamarádku a občas tam zajedu. Teď pojedem na Silvestra k nim na chatu na Klepáčov, tak se těším. Snad bude sníh a snad se taťka bude aspoň chvíli věnovat Kubíkovi a já půjdu aspoň na minutu na lyže - loni jsem nebyla, jen asi 2x an běžkách, pak jsem od začátku ledna taky byla na rizikovém těhotenství - začla jsem krvácet, takže jsem chvíli ležela v nemocnici. Pak se to asi po měsíci upravilo, ale do práce se mi už nechtělo (hlavně kvůli dojíždění), takže jsem si užívala doma - teď na to děsně ráda vzpomínám, taky si užívej, protože pak už nebude čas :-))
Tak Kubík se už vzteká, taťka není doma, takže se mu budu muset věnovat (až do jedenácti, a to už bych spala teď).
Tak se mějte zatím fajn a Adélce přeju úlevu od pupínků!