Děkuji.

Děkuji za povzbuzení a velmi milá a moudrá slova.
Nechci to ale ještě , vlastně spíž ÜŽ vzdávat. Pořád věřím tomu, že se maminka umoudří. Myslím, že je pravda to, co napsal Petr, tedy, že prostě nezvládá odlet dospělého dítěte. To ale přeci neznamená, že ho zvládat nezačne.
Třeba to za těch pár měsíců stihne a když ne, tak udělám co nejvíc proto, abych se s ní nepohádala. Ona se už totiž pohádala snad se všemi a já se bojím, že zůstane sama.
Ty odjezdy jsem Staňo už několikrát praktikovala, nemohla jsem to doma už vydržet. Zatím to nefungovalo. Ted jsem nebyla doma už 6 týdnů a nechystám se tam ani příští 3 týdny. Můžu být na koleji. Když jsem byla doma, tak na nadávky neodpovídám, jenom mlčím (- nechci brát mamince argumenty, aby si nemusela vymýšlet nové), a pak se jdu do pokoje vybrečet. Před 2 týdny jsem se ale odpovídat začala a pár nadávek do telefonu vyvrátila. Od té doby jsem s maminkou mluvila po telefonu jenom jednou a zvládly jsme mluvit o počasí, ... bez jakýhkoliv nadávek. Třeba se všechno spraví.