Re: Nová

Tak se po nějaké době zase hlásím. mám radost, že to tu trochu ožilo :).

Tino,
myslím, že dojíždění je opravdu největší úskalí života na vsi. Pro místní ani tak ne, jsou zvyklí a bohužel většinou nevyhledávají ani kulturu ani společenský život. Horší to bývá pro nás náplavy. Auto je pro nás v současné době nezbytností a protože máme jen jedno služební, když je manžel pryč máme útrum (autobus pouze školní ráno tam odpoledne zpět). Až budou děti trošku větší nebude samozřejmě při přízni počasí problém zajít do pět km vzdáleného městečka pěšky, ale zatím bohužel.
Tak držím palce ať se brzy zaběhnete. Myslím, že je to jen o vytvoření systému. Jakmile si ten zaběhnete vůbec vám to nepřijde. O synka bych strach neměla, takhle malé děti se podle mě na nové skutečnosti velmi rychle adaptují. :)


Terko,
je prima, že jsi nás tu nakonec našla. Dlouho se tu nic nedělo, tak jsem nakoukla jen tak jednou týdne - to na omluvu, že se ozývám až teď :).
Když čtu tvůj příběh, musím uznat, že jste hrdinové :). My domek v takovém stavu neměli ale první zima byla i tak dobrodrůžo (fotky domku jsou tady: http://rodina.cz/scripts/album/album.asp?choose_image=&choose_image_dialog=&id=3051)
Zezačátku jsem byla nespokojená, že jsme ve vsi, totiž na jejím konci - to jako že tu je moc lidí (98 stálých obyvatel :)). Teď si říkám ještěže tak, občas je manžel za ten týden jediný člověk kterého vidím. Naše část vsi je úplně mrtvá - většina domků jsou chalupy lidí z města :(. Občas už mi ta samota nepřipadá tak romantická :)))).
Taky je prima, že se vám to vede skloubit s prací, protože to je myslím pro většinu lidí kámen úrazu. Myslím, že po vesnici touží hodně lidí, ale právě z pracovních důvodů si to nemohou dovolit.

Jinak Vojtovi je rok a půl a další mimi se narodí v únoru :).

Budu ráda, když nám sem občas něco napíšete :).
Lucajda