Re: dítě versus poddaný
Nikolo, nějak si neumím představit to vaše kamarádství s tchyní?! :-( Neumím si představit, že bych s někým takovým kamarádila :-( Nebo se tak začala projevovat až po tom incidentu? Popisovala jsi, že se to změnilo nějak ze dne na den, viď? Co se vlastně stalo? Něco jsi jí udělala? Já to pořád nechápu. Nejhorší je, že to zase budou odnášet tvoje děti, které nebudou chápat, proč je babička nemá tolik ráda a budou si myslet, že je to jejich vina :-(
Holky, myslíte, že se přechodem nějak blbne? Mně to pořád není jasné. Četla jsem ten článek o tchyních na idnes, co tady na něj byl nedávno odkaz a hrozně ráda čtu i Karin. Fakt bych ráda, kdyby sem psaly i jiné tchyně. Chápu, že se člověku s věkem vyvíjí i názor na všechno možné, taky na sobě pozoruju, že už pro mě není všechno černo-bílé, jako bylo ve dvaceti, atd. Fakt začínám mít strach, jestli najednou s věkem nepřeskočí v mozku nějaká výhybka nebo co a nezačnu pak taky cvokatět a prohrabávat snaše skříně a navádět syna proti ní :-( Je jasné, že se mi nemusí líbit, ale ¨to mě přece neopravňuje jí říkat a dělat takové věci, jako tu čtu :-(
Mimochodem ten článek z idnes mi přišel zcestný. Snacha, která si stěžuje že má tchyně najust navařeno, nebo že jí tchyně volá co je na chalupě v lednici - je blázen :-( Chápu, že jsou i takové, chápu, že se jednou budu bát abych neřekla něco špatně nebo neudělala, ale přece když snaše nelezu do soukromí, nechám jí volně dýchat a nevnucuju jí svoje názory a nevyžaduji jejich plnění, tak ostatní věci jsou snad normálně řešitelné? Když se obě strany snaží? Fakt z toho začínám mít strach :-(
Odpovědět