| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Diskuze : Hlavní : Interrupce

17.5.2000 13:10:22 Vendula, tři děti

Re: Potraty, pani Vendula

Milá paní Zdeno,
dneska jsem po delší době "zabrousila" na diskuzi o potratech - mezitím jsme si něco vyříkaly přes Prolife (neboť jsem o této Vaší odpovědi nevěděla), takže se někde možná budu opakovat.
Asi vím o čem píši, když říkám, že na další těhotenství bych neměla sílu. Víte, při prvním a třetím dítku jsem měla rizikové těhotenství ( při druhém na mě pan doktor "zapomněl" a rizikové mi nedal), a to kvůli vrozené srdeční vadě, při třetím ještě kvůli podezření na zánět ledvin. Mám rodový sklon ke křečovým žilám - při druhém těhotenství začaly jen tak lehce, při třetím už byly jak provazy. Nebyla bych zajisté zdaleka případ "kdo z koho", jestli matka, nebo dítě, to je samozřejmé, ale trochu sil bych asi vynaložit musela.
V době, kdy žiju přes týden stylem práce - rodina (vím, že nejsem zdaleka sama a tento styl jsem si vybrala dobrovolně) bych se bála, že další těhotenství prostě nezvládnu psychicky. I proto jsem napsala, že na další nemám sílu. Ani tu morální, protože žiji pro své již narozené. A ty jsou pro mne tím hnacím motorem. Ale vroucně si přeji, aby toto zůstalo pouze v teoretické rovině, protože opravdu nevím, jak bych se nakonec zachovala.
"Krkavčí matka" byl pojem pro takovou ženu, která své dítě z různých důvodů odložila (nevím proč vlastně krkavčí, vždyť krkavec se o svá mláďata stará). A těch důvodů bývalo dříve také dost. Zřejmě přetrval dodnes. Já jsem ho použila tak trochu v nadsázce, vyspělá společnost by přeci neměla matky, které se rozhodnou pro anonymní porod a následnou adopci brát jako krkavčí. Nedostatky v legislativě (a možná i určité předsudky) anonymní porody více či méně ztěžují.
Potrat je opravdu zoufalá reakce na zoufalou situaci, pokud člověk není úplný cynik. A ještě zoufalejší řešení, než potrat je zabití novorozeněte. Bohužel i já jsem se setkala při svém druhém těhotenství (tedy před jedenácti lety), které bylo plánované a radostně očekávané s reakcí "chcete si to nechat?" Jen pevně doufám, že se za těch jedenáct let mnohé změnilo...
Ženy si opravdu musí nést následky svého nezodpovědného chování samy. Jsme nadány vysokou intuicí, jenomže jsou situace, kdy jde intuice i rozum "k čertu", to bylo, je a bohužel i bude. Jsou mezi námi takové, které situaci prostě nezvládnou a rázem tu proti sobě stojí dva protichůdné city. A ne každá je umí vyřešit "podle předpisů".
Máte pravdu v tom, že je v určitých věcech o mně rozhodováno, jenže určitými pravidly se řídíme dobrovolně
- třeba dopravními předpisy, jinými nedobrovolně - například placení daní. Ale kdybychom se jimi neřídili, nevznikl by náhodou chaos? Někdo se neřídí ani dopravními předpisy, ani zákony. Bohužel, občas to přestává být jeho věc, když třeba na přechodu srazí a zabije pár lidí... Pracovní dobu taky nemusím dodržovat, jen se pak nesmím divit, že mne vyhodí z práce. Takže i v tomto bodě každý rozhoduje sám za sebe, jestli se těmi obecně přijatými normami bude řídit anebo ne. Nikdo nedal nikomu právo, to sami jsme si určili, že se tím či oním budeme řídit, protože to má pro nás takový a takový význam.
Myslím, že naše společnost se hodně zlepšila ve vztahu k postiženým lidem, věřím ale, že stále máme ještě co dohánět.
Nikdy jsem nenapsala, ze holocaust byl správny - ani bych to napsat nemohla, protoze by to bylo neco absurdniho. Rozdil mezi holocaustem a potraty vidim tak propastny, ze proto jsem nemohla nereagovat na Vas příměr k Hitlerovi. Vite, Zide byli vyvrazdovani proto, ze byli Zide. Hitler nebyl zdaleka prvni - prvopocatek byl za Říše řimske a (nechci davat rany pod pas), hadejte, kdo v tom ve jmenu Bozim pokracoval. Pro odlisnost ve zpusobu zivota, i náboženství. Ale v té době nešlo samozřejmě jen o Židy, vyvrazdovano bylo ve jmenu tech ci onech ideologii mnoho narodu, ale i jednotlivců, protoze se neztotožňovali s těmi, kdo byli v té době u moci. A tim byla bohužel po staletí katolická cirkev.(Jen tak na okraj, judaismus také potraty nepovoluje). Ale o tom jsem psat nechtela. Antisemitismus má silne kořeny a Hitler ho dovedl k "dokonalosti". Vite, za holocaustu bylo vyvražděno promyšleným systémem na šest milionu Židů,
právě proto, že byli příslušníci židovského národa. Ženy, muži, děti - bez rozdílu věku a pohlaví, ani bez rozdílu zda jsou zdraví či nemocní. (Těm zdravým byla dána možnost žít déle proto, aby mohli otrocky pracovat.). Tady nešlo o řešení nějaké nastálé situace, ale o "konečné řešení židovské otázky", kdy měla být vyhlazena celá rasa. (Rozdil mezi nimi a nenarozenými dětmi vidím i v tom, ze tito lidé šli na smrt s vědomim, co smrt je a s vědomím, i když si to mnohdy nechteli připustit, že na smrt jdou. Nejsem vědec, abych se přela o tom, zda lidský zárodek toto ví, či neví. Ale těžko kdy slyšel slovo "smrt".) A taky vidím rozdíl v tom, že toto se dělo díky zrůdné ideologii jednoho individua, které si vzalo za své poslání vyhladit neárijskou rasu. A nezlobte se na mne, to, že jsou povoleny potraty nemá za úmysl nikoho vyhlazovat, rozumný člověk přeci vidí, a taky je tak bere - jako ono krajní řešení. A snad jsme už dnes jako společnost natolik vyspělí, že nedovolíme jejich zneužívání v "zájmu rasové čistoty".
Možná, že jsem použila příměr koncentračních táborů k dnešním ústavům příliš neuváženě, ale bylo to tím, že mě naštval Váš příměr k Hitlerovi. Rozhodně "nemyslím vážně", že podmínky v ústavech se rovnají podmínkám v koncentračních táborech, a taky jsem to ve svém příspěvku psala. Můj příměr byl tak trochu metaforický. Ani do těchto ústavů ( s výjimkou domovů důchodců) nechodí lidé dobrovolně. Nečekají je drastické podmínky (ty z "Rekviem pro panenku" jsou proti lágrům samozřejmě úplné nic) ani plynové komory.Co je ale vlastně čeká? V kojeneckých ústavech naděje, v ústavech sociální péče menší naděje, v mnohých případech pak pouhé přežívání. Ano, rozdíl je, ale stres a beznaděj je mnohdy přítomna, to mi nevymluvíte. Sice život mají, ale mnohdy si s ním neumí poradit. A někdy vědomí, že život mám a nepřijdu o něj, tak trochu nestačí, ( A je snad samozřejmé, že toto není důvod k fyzické likvidaci.)
Knihu "A přeci životu ano" jsem bohužel nečetla, četla jsem pouze Remarquovu "Jiskru života", která se odehrává v koncentračním táboře a vůle vězňů přežít je i zde myslím popsána dost výrazně. I když mnozí z nich přišli o všechny blízké a zdálo by se, že již nemají pro co žít. Mají. Právě pro tu "jiskru života". A ta, bohužel, při vší úctě k postiženým, v mnohých ústavech chybí. Vyjádřila jsem se dost neobratně, nechci, aby to vyznělo cynicky vzhledem k postiženým. Ale ruku na srdce - kolik z nich je vlastně "odsouzeno k životu?"
V prenatální medicíně se snažím spíše hledat to dobré, rozhodně ne něco, co by ulehčovalo státnímu rozpočtu. Mimo jiné, spousta dětí s vrozenými vadami čeká jistá smrt za pár let, to že se narodí, konečný verdikt jen oddálí.
Holocaust byl skutečně lidskou tragédií. jenže jeho podstata je někde úplně jinde, než je podstata dnešního nastoleného standardu. Znám pár kamarádek, které by braly jakékoli dítě, kdyby měly možnost ho mít. Připadá mi, že všechny ženy, které nesouhlasí se zákazem potratů tak nějak zařazujete do určité škatulky...Dítě není o tom, jestli bude takové či makové. Svým názorem mnohým z nás křivdíte. A to, že se rodiče snaží pro dítě nejdříve vybudovat hnízdo (v přírodě je to běžné, že si nejprve postavím hnízdo a do něj vyvedu mladé, jenže člověk v tomto není tak dokonalý), nemusí to být zrovna přepychová vila, stačí malý pokojíček, nevidím jako zápor, spíše naopak. Ze své vlastní zkušenosti vím, jak je nesnadné toto hnízdo vybudovat a taky jak moc je důležité.
Holocaust ve své hrůzné podobě přetrvává na mnohých místech naší planety dosud, pro příklad stačí zajít nedaleko - Kosovo, Čečensko, anebo trochu dál - mnohé africké země, kde se vraždí, snad aniž by věděli proč.
Nemyslím, že si úmyslně hledáme důvod, proč děti zprovodit ze světa. V době, kdy trvale klesá počet potratů mi tato prohlášení připadají jako přehnaná. Že se život stává bezcenným, to je někdy bohužel pravda. Jenže nejen ten nenarozený, ale hlavně ten, kretý již žijeme. Našemu žebříčku hodnot by se jistě dalo spoustu věcí vytknout. Ale kde je pravá příčina? A myslíte, že kdyby se potraty zakázaly, že bychom tento žebříček přehodnotili? Proto mi vše okolo zákazu potratů připadá alibistické a popírající realitu a proto, i když třeba potrat považuji za zahození nabídnutého zázraku života, vedu nekonečnou diskuzi proti jejich zákazu. Protože, stokrát opakováno, zákaz nic nevyřeší, jen se budeme tvářit, že "zlo" není, je přece zakázáno, ale ono tu bylo, je a bude, (ale nebude nám na očích).
Určitě nelze srovnávat spolehlivost metody neplodných dnů (přerušovaného styku) s metodami hormonální a bariérové antikoncepce, protože bychom tak trochu počítali dohromady jablka a hrušky. I když jsem bohužel ten případ, kterému se spíše osvědčila metoda přerušovaného styku, než bariérová (IUD)...Přesto si myslím, že u "přirozené" metody snáze dojde k selhání lidského faktoru...
Mladí lidé by měli být vedeni k určité odpovědnosti, vždyť to jednou budou oni, kteří tu budou žít, jednou z nich bude střední generace, potom starší generace...Mládí není věčné a mnohdy si následky svého jednání ponesou celý život. Jenže zákazy se opravdu nic nevyřeší, no a způsobem, který podává hnutí Prolife také ne. Tady je řeč o osvětě, dialogu a toleranci a ne o střetu vyhraněných názorů.
Váš názor na sexuální život je krásný, já mám tentýž, jenže těžko budete lidi předělávat k obrazu svému. To prostě nejde. Lidé si budou žít svůj vlastní život navzdory Vašemu nadšenému zápalu (i navzdory "fotodokumentaci" ze stránek Prolife). Cítíte, že něco pro tu svoji věc musíte udělat. A proto tady vedeme (nejen my dvě, samozřejmě) na webu tuto diskuzi...
S pozdravem
Vendula S.
Odpovědět
Průběh diskuze (22 názorů)
Ještě k potratům Stáňa(39, šestiletý syn) 30.3.2000 16:18
*Re: Ještě k potratům Zdeňka 30.3.2000 18:0
**Re: Ještě k potratům Zdenka, 21 let, vdaná 31.3.2000 9:7
***Re: Ještě k potratům Radim 31.3.2000 9:48
****Re: Ještě k potratům radim 31.3.2000 10:56
***Re: Ještě k potratům Eva, 31 let, syn 3 roky, další mimi na cestě 31.3.2000 13:43
****Re: Ještě k potratům Zdenka 31.3.2000 15:29
***Re: Ještě k potratům Vendula, 34 let, tři děti 26.4.2000 11:4
****Re: Ještě k potratům Radka S, zatim bez deti 29.4.2000 14:10
****Re: Ještě k potratům Martin 4.5.2000 1:59
*****Potraty, pani Vendula Zdenka Rybova 4.5.2000 18:13
******Re: Metoda neplodnych dnu Hanka, 2 dcery 12.5.2000 17:26
*******Re: Metoda neplodnych dnu Zdenka 15.5.2000 9:33
********Re: Metoda neplodnych d... Hanka 18.5.2000 11:12
*********Re: Metoda neplodnych... Zdenka 18.5.2000 11:52
******Re: Potraty, pani Vendula Vendula, tři děti 17.5.2000 13:10
****Re: Ještě k potratům Milan 34, 3 děti 8.6.2000 2:13
*****Re: Ještě k potratům Tamara 8.6.2000 12:9
******Pani Tamare Zdenka 8.6.2000 14:15
*******Re: Pani Tamare Tamara 12.6.2000 12:43
********Re: Pani Tamare Zdenka, 21 let, bezdětná 12.6.2000 13:28
*****Re: Ještě k potratům Vendula, tri deti 29.6.2000 10:42

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.