Re: Fimóza

Také mám dva syny a užila jsem si s fimózou dosyta. U staršího syna se na to přišlo ve třech letech na povinné prohlídce, do té doby nikoho nenapadlo přetahovat malému předkožku. Paní doktorka řekla, že by bylo dobré, aby se na to podívala uroložka. No, ta návštěva uroložky, to byl šok, dítě řvalo jak tur a uroložka ještě víc, že jak jsem to mohla zanedbat, že synovi zničím ledviny a že musí okamžitě na operaci! Vypotácela jsem se víc mrtvá než živá, s hrůzou si uvědomila, že kluka nemůžu nechat samotného v nemocnici, druhému byli dva měsíce a byl plně kojený. Ještě štěstí, že
nám na dětském oddělení vyšli vstříc a vzali nás i s mimčem.
Ale stejně to byl horor na který nerada vzpomínám. Jestli je obřízka dobrá či špatná jsem vůbec neřešila. Věřila jsem lékařům. U mladšího jsem byla opatrnější a protože měl stejný problém, v roce mu uvolnění provedla tatáž uroložka ambulantně. I tak to byla hrůza a zařekla jsem se, že už žádné další kluky! Ale když dnes vím, jak se chlapcům uvolňuje předkožka taky až kolem sedmého roku či později, mám na tu uroložku docela vztek. Vsadím se, že ta výhružka o zničení ledvin nebyla moc pravdivě podložená, dítě žádné problémy s močením nemělo. Ale účinná byla, to jo, jako matka jsem byla totálně odrovnaná. A lékařům už po více zkušenostech zdaleka tak nevěřím, jako dříve. Škoda...