Re: S čím si hrát?

Ahoj René,
jak si vzpomínám, byly oblíbenými hračkami jakékoli věci, s nimiž jsem něco dělala já. Takže šuplík s vařečkami položený na zem měl v sobě velké kouzlo, polička s hrnci, pánvičkami a pokličkami byla velmi lákavá (samozřejmě něco někdy trochu utrpělo, ale co na tom, vzácné a těžké věci jsem odstěhovala do vyšších poloh).Zvukové efekty takových zkoumání vyžadují jistou trpělivost, ale člověk si zvykne. Také prádelník byl oblíbeným místem, ze kterého se dalo mnoho věcí vyndavat a prozkoumávat. Taková prázdná vymytá láhev od mycího prostředku na nádobí nebo láhev od Dobré vody - ty se daly nejen pozorovat, ale vydávaly zase jiné zajímavé zvuky (jen pozor když už jsou moc opotřebované, mohou prasknout a prasklina je ostrá). Pásky ze šatníku, tkaničky, krabička (čistá) na mýdlo, kyblíky z koupelny, to vše se v dětských rukách měnilo v zajímavou hračkou hodnou zkoumání. Že je při tomto poznávání světa nutno být nablízku a neustále hlídat, zda Tvému potomkovi nehrozí nebezpečí, je jasné.Teď si vzpomínám, že jeden čas bylo nejžádanější a nejoblíbenější hračkou papírové víčko od bonboniery, kterou jsem od přítelkyně dostala. Také odstřížky hadříků při šití se setkávly s velkým úspěchem. Mnoho radosti si Davídek užil s novinami rozloženými po zemi, po nichž lezl a ony mu při tom šustily pod rukama a pod kolínky (ty černé ruce a dupačky si ale nepřejte vidět!!!).
Jak vidíš, nepíšu vlastně vůbec o kupovaných hračkách. Až na nějaké ty gumové figurky zviřátek a dřevěné kostky jsme je také vlastně neměli. Hračky (a hlavně autíčka) se dostaly ke slovu až později.
Přeju příjemnou zábavu.
Šárka