Re: PORAĎTE PROSÍM

Milá paní Katko!

Přidávám se k předchozím dvěma názorům a napíšu Vám taky svoji zkušenost.

Se svým přítelem jsme spolu už skoro 5 let. Jeho rodiče mají vlastní firmu (shodou okolností také v potravinářství) a svým dvěma dětem (syn a dcera) "připravili" skvělé zajištění do budoucna: společné bydlení v rodinném domku, společná práce ve firmě. Určitě sen mnoha rodičů. Nejdříve jsem nebyla proti, ale postupně jsem zjišťovala, že mám od "skorotchánů" naprosto jinou představu o své budoucnosti. V nejhorší situaci se ocitl můj přítel, který se musel rozhodovat mezi svými rodiči (= pohodlnějším a zajištěném životě v domku, ale s prací, která ho nebaví) a mnou (= nejistotě ohledně bydlení, ale v práci, která ho baví). Rozhodl se pro druhou variantu. Náš život se naprosto změnil, ale jsme přešťastní, že si sami o sobě rozhodujeme - kdy, co a jak budeme dělat, jak budeme žít.

Sestra mého přítele splnila očekávání rodičů: zůstala v domku i se svojí rodinkou, pracuje pro rodinnou firmu (včetně jejího muže). Vyplývají z toho pro ně výhody i nevýhody, které přináší každé společné soužití dvou generací.

Já dodnes pociťuju "skryté" výčitky rodičů mého přítele (že jsem jim vzala syna), ale na druhou stranu už sami připustili, že společné bydlení a rodinný podnik nejsou vždycky to nejlepší (pro děti i rodiče).

Myslím si, že Váš i ostatní podobné případy může vyřešit jediný člověk: partner. Vaše dcera by si se svým mužem měla promluvit o svých pocitech. Jestli je dospělý a záleží mu na společné budoucnosti s Vaší dcerou, bude stát při ní. V opačném případě by Vaše dcera mohla být hodně nešťastná.

Přeji Vaší dceři hodně štěstí a Vám trpělivost a pevné nervy.