Aniczko...
aniczko, ivule má fakt pravdu. nesmíš se donekonečna trápit. já vím, že se mi to mluví, když mám doma denisku. ale prošla jsem si tím samým čím ty. a to do mě navíc ryla tchýně. nejhorší bylo (a to jí nikdy nezapomenu), když jsme s mým doktorem stále čekali, (protože hladina HCG byla poměrně vysoká),jestli se nestane zázrak a mimčo si třeba před náma jenom schovává srdíčko. tak tenkrát , kdy jsem žila v naději, že miminko bude vpořádku, mi moje tchýně řekla "ať to z tebe ten doktor vyndá, ať to v tobě nehnije". hezké ne? a to jí v životě nezapomenu. měla na mě kecy za to , že mě doktor nechal doma , že to za nich nebejvalo atd.atd. po kyretáži do mě zase ryla, abych si s ní o tom povídala. hrozně jsme se pohádali a denisku jí nechci půjčovat.pak jsem chodila do poradny do podolí na kontroly krve, protože mi hormon pořád vykazoval těhotenství. tak jsme se rozhodli s manželem počkat aspoň rok. no a vidíš. za 4. měsíce jsme rekonstruovali byt a já přestala myslet na miminko a soustředila jsem se na to , kde sehnat dlaždice a jakou si udělat kuchyň. a bác ho. byla z toho deniska ani nevím jak. a to jsem tahala kýble se sutí a nosila těžký věci.
já vím, že je to těžký ale zkus se soustředit na něco jinýho. kup si něco hezkýho , choď na procházky, do kina. nemysli na to, protože jinak se z toho nedostaneš a uvidíš, že miminko přijde. moc ti s deniskou držíme palečky.
Odpovědět