Nevera, finance a rodina

Ahoj vsichni,
mozna se mezi ctenarkami i ctenari najde nekdo, kdo resil podobnou situaci jako ja a da mi navod, jak uspesne pokracovat.
Spolu s pritelem jsme jiz 10 let. Kdyz jsme spolu chodili, divala jsem se najeho nevery jen jako na ulety a rikala si, ze az "dospeje", tak ho to prejde a snazila jsem si tim nekazit naladu.Asi jsem nezarlivy tip, protoze me nenapadlo ho nekdy kontrolovat a zjistovat co kde dela a s kym byl. Prisla jsme na jeho "lasky" vzdy nejakou nahodou, on je pak ukoncil a zase bylo dobre.
Pak jsme spolu ocekavali naseho mimino a ja se v jeho 5 mesicich dozvedela, ze me byl po celou dobu meho tehotenstvi neverny. Zavolala mi to primo dotycna slecna, protoze ted uz o nej pry nema zajem a tak at s tim neco udelam. Do telefonu jsem se udrzela a rekla, at si to zaridi sama, ale pak jsem se rozbrecela a nevedela, co dal. Kdyz jsem se ho pote zeptala, jak to bylo doopravdy, zapiral tak dlouho, nez jsem mu rekla, ze jsem s dotycnou mluvila osobne.
Ja porad doma cely den sama, protoze chodi do prace rano a vraci se tesne pred tim, nez jde maly spat, aby mu popral dobrou noc a pak jde vetsinou zase pracovat. Za svou praci je sice "slusne" placeny, ale na maleho mi dava 2 tis. mesicne, protoze ja mam prece 3 tis. pridavky a to musi celkem na domacnost a dite stacit.Drive jsem mela i ja vysoky plat, takze jsme si kazdy zil za sve, on platil byt a ja jidlo a vyhovovalo nam to. Jenze ted mu neumim vysvetlit, ze bych si rada na materske koupila taky neco jineho nez pleny a presnidavky.
Uz toho mam opravdu dost a byt sama, tak vse razne ukoncim, ale s malym ditetem je tezke neco podnikat. Odejit od nej zatim nemuzu, i kdyz nejsme vzati, protoze u rodicu me s ditetem nechteji, maji maly byt a opravdu by se nedalo rozumne prezit a na vlastni zivot nemam finance.Veskere usetrene penize jsem investovala do vybavy pro syna a protoze jsem podnikatelka a nemam v nasem state narok na socialni podporu, protoze pry mohu pracovat. Aspon tak mi to vysvetlili na socialce a s usmevem na rtech mi sdelili, ze nemam tudiz narok ani na zivotni minimum.
Vim, ze je na tom spousta lidi hur nez ja, i kdyz to zni optrepane, jsem strasne rada, ze mam zdrave a krasne miminko. Ale rikam si, ze vic hlav vic vi a mozna ze nekdo nasel k teto radosti reseni, jak byt stastna i sama se sebou.
Radka