22.5.2003 21:03:09 Vanilka,30
Aniczko...
...nezlob se prosím, ale můžu si dovolit otázku? Léčíš se? Nedělám z tebe cvoka, to vůbec ne, to, čím jsi prošla je otřesný zážitek a asi se ho nikdy nezbavíš. Ale mně přijde, že se opravdu vědomě týráš a děláš si všechno ještě mnohem horší. Tady musím souhlasit s Ivulí, že bys měla přestat myslet na gyn. křesla, potratové kleště a tak, a soustředit se na miminko, které se teprve snažíte počít. Možná by nebyla od věci odborná pomoc, vypovídej se u terapeuta a přestaň se mučit tím, že si dokolečka přehráváš jak bylo, co bylo a co by bylo...
Ztráta dítěte musí být hrozná (neprošla jsem tím jako mnohé tady), ale věř tomu, že se má někde líp (kdo to psal, Kopretina?-že o tahle děťátka se starají andělé) a začni se dívat dopředu. Někde jsem četla, že kdo kráčí čelem k Slunci, má všechny stíny za sebou. Pokus se (s partnerem, maminkou, sourozencem, kamarádkou, lékařem...)o to. Moc Ti držím palce. A ještě něco se říká: "ne čas, ale láska léčí rány"-tak pusť lásku do svého života. Začni se mít zas sama ráda.
Odpovědět