Re: Pro statečnou Mirku...

Ahoj Mirko,

dneska jsem si přečetla tvůj příběh a uvědomila si, že jsem o tvém chlapečkovi už četla. To, že jsi muže donutila předat peníze bylo správné a já ti radím to tak vést dál. I za cenu rozvodu. Píšeš, že nemáš kam jít - a co rodiče? Tam by se koutek (pro vás dva)nenašel? Případně sestřička? Psala jsi sice, že má malé dítě, ale zase by jsi jí s ním mohla pomoct, než si najdeš jiné bydlení? A další věc, jak se na tvoji situaci dívá ona? Určitě tvého muže zná dobře a přitom ho může hodnotit poněkud s nadhledem (rodiče ne, ti mají obvykle tendenci chránit své dítě), případně se zeptej na názor svého švakra, chlap chlapa odhadne většinou dobře.

A teď můj názor na tvého muže: podle mého chladného rozumu tě okrádá a ty peníze ti dát nechtěl. Radila bych ti, aby jsi se zamyslela nad tím, jestli nemá nějakou závislost (tomu by odpovídalo i to neplnění manželských povinností). Když už jsi dokázala ty peníze získat, tak si je schovej tak, aby na ně nemohl. A zamysli se nad tím, jestli doma nechybí cennější předměty, případně si to zkontroluj (třeba tvé osobní šperky, hned si je schovej!) a snaž se udělat si rezervu, ktrá nebude u vás v bytě a manžel na ni nebude moct. Je to kruté, ale pokud by jsi měla tu smůlu a já měla pravdu, tak by sis k tomuto opatření gratulovala.

Snaž se rodičům, nebo sestře říct všechno, co se u vás děje, případně jdi k rodičům poprosit (a tím myslím opravdu prosit, jako jejich děťátko) o radu. řekni jim, že už nevíš, jak dál a bez jakýchkoliv připomínek, nebo odmlouvání je vyslechni až dokonce, určitě ti budou chtít poradit a pomoct, jenom tě na začátku možná trochu pokárají, že jsi měla přijít dřív. Možná totiž před nimi neříkáš všechno, nechceš jim působit starosti a tak ani netuší, jak jsi na tom zle. A dokud neřekneš sama" "už nevím, jak dál", tak si pravděpodobně netroufnou tvé náznaky vyhodnotit a začít jednat.

Mirko,
já měla za muže kluka, který byl závislý na drogách a zjistila jsem to po několika letech!!! Pořád jsem ho mlouvala a nedokázala odhalit pravdu, zachránil nás (mám malého kluka)můj brácha. Ale taky mohl pomoct, až když jsem to jasně řekla, spoutu věcí nevědel (ani nemohl) a já spoustu věcí dělal lepší, než byla. A proto ti radím, aby ses obrátila na rodinu, i když se třeba teď hádáte, nebo si myslíš, že mají svých starostí dost, určitě ti pomůžou.

Klára