Trucující nebo nezodpovědný?

Mirko, příběh tvého chlapečka jsem sledovala, proto mě zaujalo teď pokračování. Víš, přijde mi, že celý problém bude asi mnohem větší. Napadá mě i to, jestli váš synek nemůže mít svoje psychické problémy právě v důsledku chování otce, které ho může stresovat. Jen ty sama bys asi toto mohla posoudit, ale určitě mu na pohodě nepřidá, když domácí ovzduší je takové, jak popisuješ. Taky by sis měla položit otázku, zda manžel vůbec vydělávat chce - jinak by ho přece určitě napadlo to, co ti tady píše Zuzana, tedy pověsit podnikání na hřebík a nechat se někde zaměstnat. Jestli mu náhodou tato situace nevyhovuje - nemuset nic moc dělat a pořád za to někoho obviňovat. Jen ty sama ho znáš natolik dobře, že bys toto měla sama vycítit. Víš, tak jak jsi tu o něm napsala pár slov, příliš sympaticky na mě nezapůsobil. A jakkoliv ti třeba rozvod připadá zbabělý a není to zcela jistě plošně použitelné řešení, myslím si, že za určitých okolností se řešením či východiskem stává. A pokud by tvůj muž žil jenom na tom, že parazituje na tvojí práci a ještě tě a synka za to psychicky deptá, případný rozvod by ho donutil postarat se o sebe sám - a nejspíš by ho tedy muselo začít zajímat, z čeho bude žít. Neradím ti toto udělat, těch problémů u vás asi bude víc a nejsem schopná je takto do hloubky posoudit, ale měla bys rozhodně s vaší psycholožkou probrat i tuto otázku. A ještě něco - proč bys manžela chtěla posílat do lázní, a hlavně s čím? Pokud by byl jeho psychický stav tak neúnosný, tak snad existují psychiatrické léčebny na pojišťovnu, ne? Nemám v této problematice zcela jasno, ale prosím, zamysli se nad jednou věcí - ve vztahu by měli oba stejnou měrou dávat i přijímat... jakmile se tato rovina posune, není to správné... a pokud se neustále posouvá dál a dál, nemůže to být únosné...