Jakou časovou zaneprázdněnost tolerovat partnerům?

Simčo a Moniko,
teď jsem narazila na Vaše odpovědi. Už jsem psala, že je to na delší povídání. Rozhodně zde nechci dopodrobna líčit svůj životopis a svou situaci. Jednak se jedná o osobní a citlivé záležitosti, a jednak (jak je viděť) je obtížné se stručně, výstižně a objektivně vyjádřit s takovýmto problémem. Zkusím to znovu. "Kde je ta hranice časové zaneprázdněnosti, kterou by ještě ženská měla u workoholika akceptovat?"
Ano, měla jsem mimo jiné "blbý" den. Devátý měsíc, čekání na vysněné mimino, obava z jediné dostupné porodnice, horečka, samota atd. Doma čurbes po vybalení nábytku a s ohledem na horečku i halda nádobí, prádla a další. A chlap "v čudu" jako obvykle. Což mi dosud zase tolik nevadilo, ale tentokrát tzv. číše přetekla. Chci mít doma uklizeno a vše připraveno tak, abych se po porodu mohla v klidu věnovat miminku, chodit s ním na procházky a dávat se znovu do kondičky. S tím, že na to všechno budu převážně sama. Zkrátka jsem narazila na realitu, že i "v nouzi" budu odkázaná sama na sebe.
Simčo, jsi si jistá, že ženská v 36 letech by má být zajištěná? Dej mi tedy radu, jak z rizikového-nemocenské a z mateřské koupit a zařídit byt. Jak buď sehnat peníze nebo práci (s miminem). Ze zdravotních důvodů (aby se mimčo podařilo), jsem opustila práci nadprůměrně placenou, s poměrně slušnou pozicí ve firmě, která mi "dovolila" pronajmout si pěkný byt v Praze. To nebyl problém. Ale s mateřstvím to nejde dohromady. Mám asi jiné hodnoty. Tzv. kariéry jsem si užila a nemíním odkládat mimčo po pěti měsících, abych byla zabezpečená. Plánuji nějakou práci "na doma" či podnikání. Ale to bez počítače a Internetu asi nepůjde. A z mateřské se PC nekoupí ani nezíská půjčka. V Praze již nebydlím, a tak mě partner "zaměstnal", abych měla nárok alespoň na nemocenskou (tu mám od listopadu) a mateřskou.
Asi bych byla magor, kdybych žila s chlapem, který má jen a jen negativa. A navíc s ním čekala dítě. Nechci ho ani očerňovat ani vychvalovat. Prostě jeho negativa viz 1. příspěvek, pozitiva 2. a 3. příspěvek. Každý jsme nějaký a musíme si na sebe buď zvyknout nebo se přimět ke změně. A o to mi šlo. Co s ním…Jak na něj…

Ale byla bych ráda, kdyby se tento můj osobní problémek převedl na obecnější diskusi na téma: Workoholismus u podnikatelů, nepostradatelnost a bezmezná ochota pro klienty aneb doma to pochopí a počkají… (jeden víkend, dva, tři, měsíce, roky,…). Až si nakonec budeme s mužem jen e-mailovat na téma: "Děti už dost vyrostly, prosím sprav tu poličku, nejlépe do r. 2005. Líbá Tvá … P.S. Už nejsem blond."