Re: Jsem hloupá nebo nechápavá?

Mě je 36 a jemu 44 let. On je svobodný, bude to 1. dítě (po IVF). Jemu se do dětí moc nechtělo (prý si dokáže představit život i bez nich), ale nakonec kvůli mně. Do druhého se mu nechce (já zase nechci jedináčka). Neřekla bych, že za vším vidí peníze ani že kvůli penězům pracuje. je to spíš skutečně povaha a chlapská ješitnost, když dá "dohromady" něco, co nikdo jiný nedokáže. Sám tvrdí, že ho ty pracovní víkendy taky štvou, že tu domácí práci doma taky vidí... Ale tím to asi tak končí. Také bych neřekla, že by si později dítě kupoval... NA to také není. Kdysi trénoval děcka na lyžování a děti ho zbožňují. Prostě to s nimi umí... Ale jinak je jak stroj. Lítost neprojevuje a ani ji necítí. Už na začátku vztahu tvrdil, že má náročnou práci a že budu dost sama (nepotřebuju partnera vedle sebe od rána do večera, ani bych to nesnesla a dlouho mi i tato volnost vyhovovala). Netušila jsem však, že takto zásadně selže v době, kdy ho opravdu potřebuju. Co se týče bydlení, tak jsme v bytě ve vile, která patří strejdovi a mámě. Jenže na něj nemám smlouvu a ani dekret. Byt je "zralý" na rekonstrukci a na tu prostě nemám (a ani nechci "zhodnocovat" barák někomu jinému - strejdovi). Máma bydlí o patro níž, ale za celou dobu mého těhotenství si u mne ani nevypila kafe - prý nemá čas). Stále mi nabízí, že kduž budu něco potřebovat, mám si říci. Tak jsem ji požádala o přesazení kytka (velkého papyrusu). Do teďka na to neměla čas. Tak mi pomohla kamarádka a měla to za 10 minut hotové. Takže ani s oporou v rodině nemohu počítat.
Chci ještě dodat, že jsme se s parnerem (tedy spíš on) rozhodli stavět. Mě to mile překvapilo a těším se. Jenže vše skončilo koupí pozemku. Není to ani o penězích... Opět nemá čas začít vyřizovat povolení a smlouvy atd.... Jestli sledujete rozhovory se Zorkou Jandovou, je to něco obdobného jako s Mertou. Ten "můj" taky dělá jen to, co se mu chce nebo ho baví. Mám k dispozici počítač a když se něco sepsuje, tak mi ho hned opraví, abych si mohla "hrát". Když potřebuji něco koupit (lék, mám chuť na colu apod.) tak třeba v deset večer jede k benzínce a přiveze... Takže tak jednoznačné, a jednoduše černo-bílé to zase není. Téměř každý večer si "povídá" s bříškem (ale poličku nepověsí...)