přenášela jsem 14 dni!

Nas chlapecek mel termin 1. prosince, 15. prosince mel byt uplne nejzazsi termin, nakonec se opravdu az toho 15. narodil. Byla jsem hospitalizovana jiz nekolik dni pred porodem, coz bylo velice neprijemne, nebot jsem byla na Bulovce, kde jsem byla na stejnem oddeleni s maminkami, ktere jiz sva ditka porodily. Bylo hrozne videt nejakou mamku prijit a behem par hodin bylo mimco na svete. Nejdrive jsem dostavala nejake vitaminy, nutno ocenit, ze se doktori nesnazili o prekotne vyvolani, zvolili velice pomale vyvolavani a nic nechteli uspechat. Naopak ja jsem byla ta, ktera uz skoro skemrala o vyvolani, nebot ten psychicky tlak byl opravdu hrozny. SMS typu: ty snad nikdy neporodis, opravdu moc nepomahaly... Take jsme zkouseli vse mozne i nemozne, cipek se proste neztencoval. Po par dnech jsem jiz v noci citila velmi neprijemne bolesti, nenavideny monitor vsak ukazoval jen male, neproduktivni kontrakce. Presto jsem byla poslana na "hekarnu", kde jsem preckala noc, spolu s dalsmi dvema hekajicimi maminkami, ktere samozrejme do rana porodily, ja zase nic. Rano byl alespon nalez jiz lepsi, takze se doktor s porodni asistentkou rozhodli ten oxytocin zkusit. Odpoledne jsem tedy dostala kapacku. Vylozene jsem se na ni tesila, vysprchovala jsem se, svatecne naladila, zavolala memu manzelovi, aby prijel, ze velky den nastava, zavolala rodine, ze nebudu brat telefon, protoze jdu na "nejake vysetreni", nemela jsem to srdce je stresovat tim, ze budou vedet, ze rodim. Kapacku mi tedy napichli kolem 18. vecer v sobotu, hrozne bolesti prisly skoro okamzite a trvaly az do 3 do rana, kdy se nas chlapecek konecne narodil. Byla jsem uplne vysilena, ale stastna, ze je to konecne za nami. Mel 4 kila, 54 cm, voda byla jiz mirne zakalena, dostal same desitky a byl uplne v pohode, i kdyz porod byl pro nej take velmi tezky. Ze zacatku se dokonce musela kapacka na chvili vysadit, nebot jeho srdicko to moc nezvladalo. Ke konci jiz taky delalo neplechu, tak se s porodem spechalo, nastesti to proslo bez klesti ci cisare, cehoz jsem se moc bala. Take jsem si planovala prirozeny porod v CAPu, nakonec jsem byla rada, ze jsem porodila vleze, skoro bezvladna... Asi to bylo tim oxytocinem, ktery bolesti zesiluje, kdo vi, jak by to dopadlo, kdyby se ale cekalo dele... Doufam, ze dalsi porod jiz nebudu muset resit dilema, jestli cekat, nebo vyvolavat.... Drzim palce vsem a hlavne, NEDAVEJTE NIKOMU PRESNY TERMIN PORODU, cekani je pak mnohem horsi....
Yveta