Re: Mám za ženu světici? - dodatek

Ahoj Kubo,
tak v tomhle sympatičtějším podání mi to přípomíná naši domácnost. Můj muž taky tráví v práci minimálně 12 hodin denně, takže jediný chlap, který má čas pomoct mi s domácím pracemi, je náš syn. A většinou taky nedělám scény, že jsem na všechno sama (jen si občas postěžuju tady na Rodině:-)). V rámci možností, se ale i můj manžel snaží - dneska třeba vařil večeři a to přesto, že já strávila den v posteli s knihou (ve skutečnosti jsem se celý den snažila udržet v klidu nemocné dítě, střídavým předčítáním z Brouka Pytlíka a dětské encyklopedie).
Měla bych několik tipů, které se osvědčily u nás.
1) Dokud byl Junior plně kojené miminko, vyrážela jsem o víkendu na toulky po městě (kojil se velmi pravidelně, takže jsem věděla, že mám 2,5 hodiny, než budu muset domů). Tatínek a chlapeček si zatím vytvářeli svoje vlastní společné zážitky bez mého dohledu (většinou jsem jen dostávala záchvat smíchu, když jsem při návratu manžela přistihla, jak miminku vysvětluje rozdíl mezi orientovanou a neorientovanou plochou, nebo mu předčítá z Rilkeho; dítě se ale chechtalo taky).
2) Po odstavení jsem se vrátila do školy; to ve vašem případě asi nehrozí, ale zkus ženě nabídnout, jestli by nechtěla třeba navštěvovat nějaký jazykový kurs, chodit cvičit, cokoliv, hlavně ať je to pravidelně. Ať ví, že každý čtvrtek vypadne na dvě hodiny mezi lidi, kteří jsou schopni mluvit o něčem jiném, než o počtu pokakaných plen a vyrostlých zoubků (ostatní maminky na pískovišti toho buď schopné nejsou, nebo se bojí, že by si zadaly, kdyby přiznaly, že je zajímá i něco jiného než dítě).
3) máte-li nějakou hlídací babičku, tak semtam není nic lepšího, než večer (víkend) jenom ve dvou. Já hrozně ráda doprovázím svého muže při služebních cestách (jde to tak dvakrát do roka na různé veletrhy) a miluju služební večírky (někdy bývají nudné, ale alespoň vím, že o tolik nepřícházím a do pracovních kostýmů se mi nedají moli:-))
4) Jak už napsala Mirka, k Internetu nevede cesta jen přes pevnou síť. Já ho honím taky vzduchem, přes mobilního operátora (vedla k nám analogová linka, po které data chodila pomalu, nicméně Telecom neváhal účtovat si za to "digitální" poplatky).

A měj se krásně.