Pomáhá vám babička s dětmi pravidelně?

Ahoj holky,

jak je to u vás s pomocí od babiček? Máme s manželem spor, který se týká mého přání, aby mi moje maminka jedno odpoledne v týdnu pravidelně hlídala naši Terinku. Teda, tím odpolednem myslím dobu asi tak na tři-čtyři hodiny. Od porodu jsem venku nikdy nebyla bez dítěte a vlastně, když si tak na to vzpomínám, tak jsem i doma (bez malé) byla tak maximálně hodinu sama. Prostě začínám mít pocit, že se z toho zblázním, že si potřebuju vydechnout a jít někam sama (ke kadeřnici, do obchodu) nebo si třeba doma dát nohy do lavóru a podřimovat. Můj muž to tvrdě odmítá, prý to musíme zvládnout s dítětem sami, jenže on ráno odkráčí do práce a vrátí se až večer + jednou týdně jde "za klukama" aby se povyrazil. Vzhledem k jeho práci chápu, že nemůže přijít dřív, ale myslím si, že dát dítě na pár hodin k babičce není hřích a že rozhodně nejsem krkavčí matka. Ale teď už bych za těch pár hodin bez malé byla vděčná, pozoruju na sobě, že začínám být, pokud jde o malou, netrpělivá a to není dobré. Manželovi rodiče bydlí 200km od nás, takže ty vídáme dvakrát za měsíc, proto se spoléhám jenom na maminku. Je v důchodě a to volné odpoledne mi sama nabídla. Tak nevím, je to zneužívání babičky, jak tvrdí můj muž, nebo prostě jenom přijetí pomocné ruky? Vím, že některé maminky takovéhle volna provozují a pochvalují si to. Co si o tom myslíte vy?

Vlasta