Re: zkušenosti s osvojením

Ivo,

první žádost o osvojení jsme podávali v létě 94 a Matěj je s námi od února 97, čekali jsme tedy asi dva a půl roku, myslím, že od testů asi dva roky. Na podzim 98 jsme požádali znovu a asi po roce jsme přijali Johanku, třetí žádost jsme podali v létě loňského roku a Jakuba máme od letošního dubna. Musím říci, že u Johanky i Jakuba nám velmi vyšli vstříc i pokud šlo o naši představu o věkovém rozdílu mezi dětmi, vpodstatě jsme se domluvili, kdy bychom asi dítě chtěli a "plus minus" to tak dopadlo. U první adopce jsme ovšem vůbec nevěděli, kdy to bude. Čekání na telefonát nebo návštěvu, kdy vám sdělí, že "už je to tady", je určitě vždycky dlouhé a složité, vždycky jsme se čas od času připomenuli telefonicky a ptali se, tím se to asi neuspěchá, ale dáte tím jednak najevo, že váš zájem trvá a i pro vás osobně (nebo aspoň já jsem to tak cítila) je každý další "kontakt" důležitý, protože se "něco děje", čekání dostává nějaké mezníky - a to i tehdy, když se vlastně pořád neděje "nic".
Kompletní testy jsme absolvovali jen při podávání první žádosti, včetně ústního rozhovoru a skupinového setkání a společného povídání více žadatelů. Podruhé a potřetí jsme už "jen" osobně přadávali vyplněnou žádost, mluvili jsme o ní, o možných situacích, našich představách. Tento rozhovor probíhal jednou v úředních prostorách a podruhé u nás doma.
Čekání je samozřejmě možné zkrátit i pokusem o osobní kontakt s některým Kojeneckým ústavem či Dětským domovem, popř. s Fondem ohrožených dětí (pokud už máte oficiální rozhodnutí, že jste v evidováni jako žadatelé), to hodně záleží na vaší představě o dítěti, které byste přijala. Jinak obecně se dá říci (to asi víte sama), že nejdéle se čeká na děti nejmenší, zcela zdravé. Velkou roli hraje i to, zda byste přijali i jiné než "bílé" děťátko.
Jinak jsme pokaždé prožili asi 2-3 týdny úpěnlivého čekání a těšení poté, co jsme se o konkrétním dítěti už dozvěděli - to byl pro nás vždycky těžký čas, kdy jsme si přáli vše urychlit a bylo nám líto každého dne, kdy nemůžeme být společně. Ale i zde je možné věci urychlit, když o to člověku opravdu jde...

Ruth