Re: Tak konecne patecek..

Ahojky Oloušku,
holčiny se narodily 23. 2. 2003, takže stihly ještě únor, ale už ne Vodnáře, což mě trošku mrzí, když už se narodily takhle brzy. No jsou to Rybičky, tak jsem na ně zvědavá. Také přemýšlím, jestli se nebudou chovat jako Berani, když měli termín porodu v tomto znamení. To se ještě uvidí. Zítra je jim 6 týdnů.
Fotečky zatím nepřibyly, i když nafoceno jich je celkem dost, nestíhám si s tím teď hrát a bude to asi ještě nějakou dobu trvat. Dám pak vědět, až to bude.
Leňulku samozřejmě nezvládám, je to s ní občas hodně těžké, hodně se vzteká a křičí a na to já teď nějak nemám nervy. Bohužel ani nedokážu rozlišit, kdy řve proto, že se vzteká a kdy proto, že jí něco je. To je dost problém. Naštěstí mi s ní každý den chodí někdo pomáhat. V pondělí a v úterý tu mám manželovu babičku, tedy Leňulky prababičku. Je jí 84 let, ale zvládá skvěle, jen hůř slyší. Ale Leňulce se moc hezky věnuje a taky mi nejvíc pomůže. Když Lenka spí, tak mi třeba vyžehlí prádlo, co se tu nahromadí. Ve středu sem chodí manželova máma, s tou je to trochu horší, nějak se neumí Lence věnovat úplně, takže pak mám Lenku hodně na starosti já a to někdy působí problémy, když musím svou pozornost obrátit k holkám. Většinou to končí řevem. Ve čtvrtek chodí manželův otec, ten si s Lenkou taky hezky hraje, ale zase se mu třeba musím postarat o jídlo, ale to nebývá až tak hrozné, většinou mi navaří tchýně nebo babička. Pátek je nejhorší, to tu musí zůstávat manžel, takže mu ten den chybí v práci, a když má školu, musíme doufat, že bude moct zaskočit moje ségra. Zatím to vychází. O víkendu bychom měli chodit k manželovo rodičům, takže o Leňulku by mělo být celkem postaráno a přitom si nás užije všechny. Snad tenhle systém bude fungovat co nejdéle, pořád si nedokážu představit být tu s Lenkou a dvojčatama sama. A to dvojčata skoro pořád jen spinkají. Až budou víc vzhůru, bude to horší.
Zatím dokrmuju vlastním odstříkaným mlékem, ale začíná ho být málo, takže asi celkem brzy přejdeme na Alprem, což by mělo být mléko pro nedonošené děti nebo tak něco. Budu se snažit udržet si mlíko co nejdéle a i když to nevyjde na plné kojení, tak alespoň na částečné. U Lenky jsem musela začít přikrmovat v deseti týdnech, ale alespoň jedno kojení denně nám vydrželo do ukončeného sedmého měsíce. Pak by se asi odstavila sama, i kdyby bylo mlíka dost, protože to nechtěla mlíko vůbec. Ale rychle se to spravilo a Nutrilon pije dodnes, i když normální mlíko jí chutná asi ještě víc. Ale to se snažím jí zatím moc nedávat, ještě alespoň půl roku bych ráda vydržela s tím Nutrilonem.
Tak dneska ráno to u nás vypadalo jak v lazaretu. Buď nám s manželem nesedla včerejší vajíčková pomazánka nebo jsme chytili bacila od Lenky, každopádně nás probudila silná nevolnost a křeče v břiše. Museli jsme si zavolat doktora domů, protože jsme nebyli schopní dojet na pohotovost. Dostali jsme nějaké prášky, tak alespoň ty křeče přešly, ale průjem a šílená únava trvá pořád. J8 ráno taky navíc zvracela, ale to se celkem rychle uklidnilo. Nejhorší byla ta únava, nebyla jsem schopná ani holky pořádně krmit. Lenku si vzali manželovo rodiče na celý víkend, takže dietou ji teď trápí oni, my trápíme jen sebe. Dneska přežívám jen na banánech, manžel zvládá ještě jablka. Jen doufám, že se to vyhne holkám, dětská doktorka říkala, že bychom pravděpodobně skončily v nemocnici a toho se moc bojím.
Takže tolik novinky od nás. Ahoj.