Je mi do breku, přišla jsem o miminko

Musím ten smutek ze sebe dostat, tak jsem se rozhodla, že napíšu příspěvek. Byla jsem v 19. týdnu těhotenství, když jsem začala krvácet a bolelo mě břicho. Šla jsem k doktorovi a ten mi řekl, že jde zřejmě o začínající potrat a poslal mě do nemocnice. Tam mi udělali ultrazvuk a doktor zjistil, že moje miminko už od 14. týdne nežije. Je mrtvé, nebije mu srdíčko a musí ven. Říká se tomu prý zamlklý potrat. Brečela jsem jako želva a v nemocnici jsem už zůstala. Druhý den mi v narkóze provedli zákrok. Vyndali ze mě miminko. Pobyla jsem si v nemocnici pár dní a teď jsem doma. Fyzicky se cítím dobře, ale psychicky? Nemůžu se dívat na děti, když někde vidím kočárek nebo maminu s bříškem, bulím jako blázen. Je mi to hrozně líto a nevím, jak to zvládnu. Prožil jste to někdo? Nedobrovolně přijít o dítě? Je to strašný a nevím, jak se s tím vyrovnám. Snad to spraví čas. Lenka.