Tomáši,

já myslím, že je správné to dítěti říct.Nějak tuším, že jednou mi to taky možné vmete do tváře (v pubertě určitě), ale když se to dítě nedozví ode mě, dozví se to od jiných.A tak na to může být připravené a nějak reagovat. Při představě, že by mě někdo tohle řekl ze vzteku někdy v 10 letech , bylo by mi hrozně. když s tím dítě vyrůstá od mala určitě to bere víc normálně.
A např. v pubertě člověk řekne ledacos co ani tak nemyslí - prostě jen proto, že je v pubertě a často ani tak nemyslí.
Ani vlastní děti nebývají vždy úplně OK - třeba když v baráku naproti syn zabil matku kvůli stovce na automaty.
Je to risk ale jak píšete - stojí určitě do toho jít.