Re: Cisar v epiduralu

Takže:
Epidurální anestézie, také lumbálně epidurální anestézie. Znecitlivění oblasti od břicha po kolena plynulou infuzí do epidurálního prostoru mezi kostní obratle a bázi míchy. Epidurální anestézie se při porodu obvykle začíná aplikovat až tehdy, když se děložní hrdlo rozšíří alespoň na 4cm, ale ne více než na 9cm. Je nejoblíbenějším lokálním blokem pro porod vaginální cestou i císařským řezem, neboť vyžaduje menší dávku anestetik než kaudální blok a snadněji se aplikuje a monitoruje. Přináší však s sebou rizika podobná kaudální anestézii: hypotenzi matky (náhlý pokles krevního tlaku), snížení přísunu kyslíku dítěti a někdy také zpomalení srdeční frekvence plodu. Epidurální anestézie může také zpomalit kontrakce a snížit jejich sílu a účinnost. Kvůli těmto rizikům je často nutné použít řadu přístrojů a postupů, které mohou průběh porodu dále komplikovat: externí a interní monitorování plodu, nitrožilní roztok pro zavodnění a možné dodání Pitocinu (oxytocinu) pro urychlení kontrakcí, přístroj pro měření krevního tlaku, umělé protržení plodových blan, katétr na močení. Epidurální anestézie brání přirozené potřebě matky tlačit, proto se porod dítěte usnadňuje použitím vakuového extraktoru nebo kleští. Nedávné studie naznačují, že aplikace této metody také zvyšuje nutnost provedení císařského řezu.
Epidurální anestézie je kontraindikována vždy, když hrozí nebezpečí hemoragie (nekontrolovatelné krvácení), tedy v případech vcestného lůžka, preeklampsie nebo eklampsie, či při tísni plodu. V některých zemích může rozhodnutí porodit dítě v nemocnici téměř automaticky znamenat volbu epidurální anestézie. Žena má však právo nechat se odborně informovat o tom, zda je třeba anestézii provést, a pokud ano, jaký druh je pro ni nejlepší.
Spinální anestézie, také míšní anestézie, sedlová blokáda, subarachnoidální blokáda. Znecitlivění celé dolní poloviny těla pod hrudním košem těsně před porodem pomocí jediné injekce do míšního moku ve spinálním kanále. Horní spinální anestézie se obvykle používá pro císařský řez, zatímco dolní spinální či sedlová blokáda se používá při porodu pochvou za použití kleští. Spinální anestézie úplně zastavuje proces porodních stahů, eliminuje všechny pocity, včetně potřeby tlačit. Může způsobit nevolnost a zvracení s následným rizikem aspirace (nasátí zvratků lapavým dýcháním do plic, a tudíž ohrožení dýchání). Dále vyžaduje, aby matka alespoň osm hodin po ukončení porodu ležela na zádech. Spinální anestézie také u mnoha žen vyvolává postanestetické bolesti hlavy a nese největší riziko vážných a dokonce smrtelných komplikací. Dnes se používá mnohem vzácněji, než tomu bývalo v minulosti.
Nancy Evans, Těhotenství a porod od A do Z, Praha, Pragma 1997.

Jelikož jsem měla ty postanestetické bolesti hlavy a trošku mě vyděsilo to, že má spinální anestézie největší riziko vážných komplikací, říkala jsem si, že bych když tak příště volila spíš ten epidurál. No, ale když to při tom kdekoho bolí, tak nevím, naštěstí jsem toho byla ušetřena, 3 děti už máme, další neplánujeme. Jinak - můj SC byl plánovaný, vytažení dítěte byla otázka snad tří nebo pěti minut, bylo to prostě fakt hned od prvního říznutí, necítila jsem lautr vůbec nic, kdyby mně ufiki nohy, tak o tom nevím. Ale byla jsem při vědomí. Jestli mě potom to břicho bolelo to nevím, protože ta hlava byla tak děsná, že proti tomu všechno bledlo.
Myslím si, že ty kontraindikace u epidurálu, o kterých se tam píše, se týkají vaginálního porodu, ne SC, ale nevím to jistě, je to jen můj názor. Laické a asi ne zcela přesné vysvětlení - ten spinál se píchá hloub do páteře.

Žaba