Problém v komunikaci

Ahojte,často sleduji diskuzi v této rubrice a nedá mi to,abych nezaregovala.
Co se týká jmenovitých účastnic diskuze (ne institucí)jsem přesvědčena,že všechny z vás máte na mysli dobro a štěstí dětí - jak "strana Moniky" (u níž je mi sympatické,že se nebojí poukázat na komunikční problémy institucí NRP - a že jsou -o tom už bylo hodně diskuzí v této rubrice),tak strana jejích odpůrkyň nebo nesouhlasných hlasů typu Dáši (Dášo,myslím,že si tvůj poslední výpad Monika nezasloužila - je to škaredá a netaktní podpásovka) a některé z vás jsou hodně trpělivé a některé ne (viz Monika),některé mají dobré zkušenosti (Danielka) některé ne (těch příběhů je tu taky hodně),některé jsou ochotny hodně kixů státní NRP tolerovat,některé ne.
Myslím,že kámen úrazu je ve vzájemné komunikaci (a tady je právě institucionální NRP hodně občanům ucházejícím se o pěstounství a adopci hodně dlužná - ostatně jako celý náš státní aparát - o tom je článků v denících denně spousta).Profesionálové jsou v tomto případě oni,ne řadová občanka zajímající se o děti z ústavů a domovů s touhou jim pomoci.
V každém případě je dobré si uvědomit,že za NRP institucionální jsou pracovnice placeny oproti naprosto dobrovolnému přístupu rodičů,kteří chtějí o opuštěné (a navíc i postižené) děti pečovat.A od toho by se také měl odvíjet vzájemný vztah.měla by to být vzájemně prospěšná a partnerská spolupráce.

Moniko, nenech se otrávit napadáním a nehezkým jednáním některých sebestředných pracovnic NRP,vezmi v úvahu,omluv je,protože spousta z nich nemá ani absolvovanou příslušnou VŠ (jsem velmi dobře informována z našeho regionu :o/) a má mezery v komunikaci s lidmi (nebyly většinou psychologicky proškoleny v oblasti vystupování a jednání - proto tolik paternalismu,jsou často bez osobních vlastnostních předpokladů apod.-vždyť to vidíš na jakýchkoliv úřadech cca v 70%,ne?).
Ber se za ty nešťastné opuštěné děti,budu ti držet palce.Úřednický šiml stále ještě škodí a neprospívá jim.Cítím,že to s opuštěnými dětmi myslím stejně dobře jako já.