Re: Nástup do práce

Jani, nebuď smutná, to přejde. Z obdobného (ne-li stejného) důvodu jsem začala po půl roce mateřské podnikat. Mně moje práce vždycky moc bavila, v tom problém nebyl, ale nějak jsem se nemohla vypořádat s pocitem, že jsem máma "na půl úvazku". Postupem času dojdeš k tomu, že příjemně strávené 4 hodinky s Janinkou dají Vám oběma víc, než celý den, ale za krkem nervozitu, kde vezmeš peníze na to či ono. My máme báječná dvojčátka, do školky šla ve 3,5 a mně to bylo stejně líto jako Tobě. Není to o tom, že musíš začít pracovat, ale o pocitu, že se nám dítko prostě "trhlo". Další pozitivum - od té doby, co jsem ještě k MD začala pracovat, nevnímám blbosti. Blbosti ve stylu, okna se myjou 8 x ročně (dneska jsem ráda, když to stihnu 4x) atd. sama znáš, košík prádla počká a když nepočká, ať se vyžehlí :-)). Od té doby FAKT skládám prádlo hned, jakmile sundám ze šňůr.
Šetřím čas vařením ve velkém 2 dny v týdnu a zásobami na mrazáku, občas to vaření za mne "vezme" tatínek.
Když prcky vyzvednu ve 3 ze školky, fakt 100 %-ně jsem jejich a oni moji. Modelujeme, malujeme, i společně uklízíme a vaříme, navečeříme, vykoupáme, uspím. Prostě se užíváme. Víkendy, pokud nedoháním nějaký děsný průšvih a HLAVNĚ neděle jsou jejich. Kino, divadýlko, KFC (nezdravé, ale milují ho) a tak.
Prostě si to víc vychutnáš. Měj se moc a moc hezky, uvidíš, bude líp.