Re: Ahoj Lucajdo

Ahoj holky,

díky moc za odpovědi.
Byli jsme se tam v klidu podívat podruhé, zjistili, že škola je tam až do deváté třídy a pár minut cesty pěšky od pozemku. Pro mě to znamená uff :-))

Se mnou je potíž, že jsem vesnicí netknutá. Neměla jsem ke komu jezdit, babička byla ve městě, na prázdniny jsme jezdili na tábory a pod stan. Na vesnici jsem jednou přespala a jednou tam byla na pár hodin za kamarádkou načerpat informace :-))
No dostala jsem asi takové, že ona brzy vstane, obstará své i cizí (u ní ustájené) koně, hodinu jede do Prahy do práce, odpoledne přijede, obstará koně a padne do postele... A víkendu si zve známé z města. Děti bude mít, až vše splatí. Já to viděla tak, že dům i dvůr pro malé dítě není vůbec bezpečný :-)))
Vůbec nevím, jak to na vesnici chodí. Vyrostla jsem v paneláku a dodes v něm bydlím. To málo soukromí, co panelák poskytuje si žárlivě střežím. Kdyby zazvonila sousedka, že "šla kolem" a chtěla pozvat na kafe, asi by mě kleplo. Můžu já s něčím takovým obstát na vesnici?? Hádám, že ne. :-)
Uvažujeme o stěhování proto, že mnohokrát za den musím říkat "nebouchej, nekřič, neskákej, na klavír se teď hrát nedá, je brzy, je pozdě"... A moc mě to mrzí :-( I tak sousedi občas komentují... Ti nad námi! :-(
Trávníky ve městě - kapitola sama pro sebe, moc na ně nechodíme, že bychom si sedli..., já ani náhodou.
Když jsme byli v penzionu ve Vrchlabí a měli štěstí, že zahrada byla jen pro nás, nechtěl syn vůbec chodit dovnitř. Chtěl venku i jíst.
Já bych ráda zahradu, miluju rýpání v zemi. Muž více prostoru a více soukromí. Teď máme 3+1, 60metrů čt., dětský pokoj má 10m, pracovna 7, na ložnici nezbylo. Chtěli bychom ještě jedno dítě.

Důvody bychom tedy pojmenované měli :-) Teď ty pochybnosti - nebudu se tam bát? Sžiju se? Až děti dorostou, nehodí mi vesnici a dojíždění do vyšší školy, do tanečních, za zábavou a nutnost nechat se rodiči v noci dovézt domů, na hlavu? Kdybych musela nastoupit do práce v Praze, budu dojíždět tam a zpět 2-3hodiny (celkem). Kolik hodin denně se pak celá rodina vlastně uvidí? Tady bych pečlivě vybírala školku i školu, tam budu muset vzít, co bude. Je pravdivá má naivní naděje, že děti na vesnici se navzájem nešikanují a nefetují, protože jejich rodiče se navzájem znají a vyříkali by si to? Stojí mi nutné snížení životní úrovně při splácení hypotéky za to?
Vím, že na tohle si musím odpovědět sama, ale třeba jste se někdo rozhodoval podobně.

Co vás na vesnici drží? :-))
Lída