Re: Krize po 10 letech?!

Všem co odpověděli, velice děkuji za Váš čas a hlavně názor.

Cítím však bohužel, že se začínám zamotávat do tohoto problému i s vámi, protože se nedá vše přesně a srozumitelně napsat, a vždy mě na něčem chytnete.Připadám si jako myš utíkající před kočkama.

Dost vás mi vyčítá, že to co pro rodinu dělám,je málo. Zahradu přechodně zalívám své mámě, která je v lázních, manželka byla se synem v lázních minulý měsíc, a já strávil s cerou celý měsíc sám. Přiznám, že to opravdu nebyla sranda. Vařit,prát,uklízet,učit se s ní, má práce, ... Ale jinak to bylo fajn. ,,Když děti dostanu" jezdím s nimi na hory, do ZOO, chodím do kina...
Manželka zná a upřednostňuje pouze cestu ke své matce.

Takže si pořád říkám, opravdu jsem ten lump já? Přiznám se, že jsem člověk pedant, ale za to jsem se v životě zatím neměl za co stydět.

Co se týče třídních schůzek, jsem nikdy nebyl, ale to proto, že dceřina třídní učitelka vždy řekne manželce, že chodit nemusí, že jí nemá co říct.,,Dcera patří k nejlepším'.

Takže,
... odpoledne koupím kytku ...
v nejhorším si ji dcera usuší do herbáře ...