Re: náušnice, jen tak na okraj

Já jsem naušnice pro malou chtěla - mě totiž uši propíchnout nenechali (starší sestra u toho hodně brečela). Na základce a hlavně v pubertě jsem holkám záviděla. Pak mi píchali uši v dospělosti a nebolelo to, tak jsem si říkala, že to risknu i
s malou. Dopadlo to dobře, žádné "pooperační" problémy nebyly. Ale ... za dva měsíce se jí jedna naušnice vyvlekla. Dávají se do oušek zezadu (sice jsem asistovala při nákupu, ale nenapadlo mě, jak je to nepraktické ...). Nikdo z rodiny nebyl schopen jí to tam navlíknout zpátky, malá vystresovaná, já taky, no horor. Nakonec nám pomohla jedna hodná paní doktorka, které holka kupodivu věřila a plakala jenom chviličku. Za dva měsíce jsem v postýlce našla naušnici znovu. K lékařce jsem si už netroufla (byla zrovna chřipková epidemie). Než jsem vymyslela, co s tím, vyvlekla se i druhá ... Všechny pokusy o amatérské navlečení selhaly, ani naše suverénní babička neuspěla. Teď si nadávám, že jsem holku zbytečně trápila. Snad po nějakém čase zkusím nastřelení. Jinak proti naušnicím nic nemám, ale nekupujte ty co já ...