Jarní pozdrav

Ahoj babulky,
tak se zas po dlouhé době ozývám. Už jsme v Praze od neděle, ale nebyl čas na internet. V poslední době Tomášek vyžaduje neustále moji přítomnost, takže ty dvouhodinovky "sama pro sebe", když přišel manžel z práce, odpadly. Doufám, že je to jen přechodné období, protože manžel už z toho má depky, že mu Tomášek pořád řve.
No jinak na Moravě super, super, super. Samozřejmě mi Tomáška parádně rozmazlili, ale to k těm babičkám a tetičkám tak nějak patří. Hodně času jsem trávila se švagrovou a jejím Kájou, pořád jsme někde trajdaly s kočárama, taky jsem tam měla dost kámošek s malýma dětma, dokonce byl i čas zajít do vinárny s bývalými spolužačkami, bylo nás 7 a už i konečně já se mohla plně zapojit do diskuse, jak nám to papá a kaká :o)))
Tomášek se svým bratrancem Kájou se zpočátku ignorovali, když jsme byli u bráchy, tak mi to přišlo, jako že tam Kája toho malýho skřeta Tomáška trpí :o))), ale pak si na sebe zvykli a byla sranda je pozorovat.
Tak já jdu vařit, zase se někde ozvu.
Klárinko, až pojedete do Prahy, dej vědět!
E.