:o)))))))

Ahoooooooooj :o)

Život na vesnici? Mnoooo, tak já jsem tady pátý rok, jinak jsem rodilá ostravanda. Naši pocházejí oba z jedné vesnice, dost často jsme tam jezdili. I tak to pro mě byl docela šok. :o))))))))))
Jsme sice napůl mezi Chrudimí a Pardubicema, ale dávaj tam lišky dobrou noc. Máme kostel, školu (1 stupeň), zatím ještě i školku (snad to stihnu), fotbalové hřiště, autobazar a hospodu :))) S dojížděním je to hrůza, o víkendu jede snad jenom jeden autobus. Takže buď pěšky, nebo na kole (asi 7 km)- bohužel část po silnici bez krajnice, takže to je o ústa. To je asi pro mě ten největší problém, když je míša v práci, tak jsem nuceně doma.
S dětma není kam jít. Jediný minihřiště pro děti je u školky a to si nejsem jistá, jestli se tam nezamyká. Takže se tak maximálně můžem procházet po vsi a zdravit zvědavé babičky :)
Někdo tu psal o rybníku - tak to jsem se nasmála, my máme rybník přímo před barákem. Smrdí to až hrůza a celé léto máme zahradu plnou komárů. Loni ho vyváželi, tak snad bude líp :) Nasadili tam kapříky, je tam plno kačen a dokonce tam bydlí i labutě.
Zahrada mě moc nebaví. Já to nasadím, přesadím, ale nějaký plevel mi může být ukradenej :)))
Ale celkově můžu říct, že jsem spokojená. Je tam klid. Občas v létě tam řinčí nějaká zábava, ale to je spíš vytržení ze stereotypu. Jediný, co nám ruší spaní jsou sousedovic slepice. :o))))
Je to fajn, když člověk přijde z práce, udělá si kafíčko, veme časák a jde si labůžit na zahradu :)
Akorát to mám blbý v tom, že jsme v 1 patře (dole jsou rodiče mužíka) a když se třeba griluje, tak se uběhám. Tak furt koumám, jak by jsme si udělali sezení nahoe na garáži, abych to měla po ruce :) Ale to je daleko... zatím budu běhat.