Re: rerere

ahoj.
Tak jsem si četla vaše příspěvky a taky něco napíšu.Já sama jsem konečně otěhotněla a představa,že bych mohla potratit mě děsí.natož pak,abych na potrat šla dobrovolně.Když si uvědomím,že když se udělá potrat,tak miminku už třeba bije srdíčko..to je děs.
Taky jsme ve škole chodily na praxi(zdrávka)na porodnice a dívaly se na interupce.Bylo to opravdu odporný,když jsem viděla,jak vysávají malýho tvorečka,kterej už žije a viděla ho jako odpad v koši...opravdu hrůza.
Jenže na druhou stranu,když si představím např. že by se opravdu stalo a znásilněná žena otěhotněla a nemohla jít na potrat..to je taky hrůza.A což takhle dejme tomu zneužívané dívky?Já sama byla obětí zneužívání a představa,že bych tehdy mohla otěhotnět a moje máma (byla jsem nezletilá- tudíž předpokládám,že by rozhodovala za mě)by nemohla říct,že chci na potrat..ani pomyslet!!
V rodinách,kde již děti mají a ostatní by už neuživily mi potrat připadá jako poslední možnost.Podle mě je lepší než jít v tomto případě na potrat,dítě donosit a pak buď přemožena mateřským citem ještě to jedno dítko zvládnout a nebo ho dát k adopci.Myslím,že párů,které po dětech touží a vlastní mít nemohou je víc než dost.A dítě bude žít i mít rodinu.Moji rodiče měli mě a staršího bratra a další dítě už nechtěli,protože měli nízké příjmy,bydleli v bytě 2+1 s námi a s máminými rodiči.Ale příroda zařídila to,že máma znova otěhotněla.Samozřejmě taky o potratu přemýšleli,ale pak si to zaplať p¨ánbu rozmysleli.Do dnes jsem jim vděčná,protože mi dali mladšího brášku..a nějak nás všechny tři zvládli uživit,i když si v životě nemohli nic moc dopřát.Nikdy nebyli např. u moře.Ale nezničili jeden lidský život.Krom toho ženy,které mají už tolik dětí,že je nestačí živit mají přeci možnost sterilizace..
Ale to je jejich věc.
Jiný mi to připadá u žen,které jsou naprosto zdravé,finančně zabezpečené,v hlavě to mají také v pořádky a na potrat jdou z jistého rozmaru, třeba že by se musely uskromnit atd atd
Ovšem nemyslím si,že by někdo měl právo někoho jiného soudit.Nikdo jiný situaci toho druhého nezná tak dobře,že by mohl soudit.Myslím si, že každá žena která potrat podstoupila měla co dělat se se svým svědomím smířit.Určitě na něj nešly jen tak s veselou myslí.Určitě každá přemýšlela a jinou možnost nenašla.