17.3.2003 12:33:18 Dáša
etnikum and so on
Tak se konečně dostávám k odpovědi na Vaše dotazy.
K tomu etniku, to je fakt na každém. Můj manžel, jinak hodný kluk a dobrý táta, měl od začátku jasno v tom, že cikána ne. Tak jsme tak formulovali i naši žádost. Báli jsme se krádeží, útěků, podvodů, temperamentu atd. Vzali jsme si holčinu, která je bílá po obou rodičích a se kterou jsme si vrchovatě užili věcí výše uvedených.
Naši přátelé mají 7 dětí, z toho 3 romské a 1 vietnamské, ale největší potíže mají s chlapcem bílé pleti. Ale jinak co znám rodiny s přijatými dětmi, je rozložení starostí závislé na všem možném. Někteří mají skvělé romské děti, což mě vždycky hrozně potěší, a někteří mají velké potíže. Problém je asi v tom, že romské dítě vyrůstající v bílé rodině potřebuje velice citlivý přístup, asi takový, jak píše jedna přispěvatelka do téhle diskuze (Magda? Mám ve Vás zmatek. Ivule to není, Daniela taky ne, Simča ne, Hanka...hm, to nevím, nebo Hanína? )
Zuzanka, kterou si vozíme na HP, je poloromka a je moc fajn holka. Dost zápasí s tím, kam vlastně patří. Docela je mi těchto dětí líto. Maminka Romka se o ni starala a měla ji ráda, ale v DD má největší problémy s romskými dětmi.
Nejlépe se adaptují děti co možná nejmenší. Ale i ty jednou pochopí, že mají jinou barvu kůže, na to je potřeba být připraven. Ideální je povídat mu o tom od začátku - číst romské pohádky, poslouchat romskou muziku, atd.
Odpovědět