Kočičky
Ahoj Aprilmouse,
co se týče těch kočiček, tak předpokládám, že budeš mít pěknou honičku. Ony totiž rády lezou k miminkům do postýlky. Takže jestli máš dost velký byt, dětský pokoj bych udělala pro kočky tabu. S dítětem do roka bych je raději moc nenechávala, neublíží mu vedomě, poznají, že je to mládě, ale mohly by si na něj lehnout a špatně by se mu dýchalo a taky chlupy v pusince nic moc. Od roka do tří let zase mají namále kočky, protože nevysvětlíš batoleti, že nejsou plyšové a cítí bolest. Alespoň můj brouček, jak může tak chytí kočku za ocas nebo za chlupy a líbí se mu jak mňouká. Vždycky dám najevo zcela nesmířlivý postoj, ale nepomáhá to. Samozřejmě, že si někdy hezky hrají třeba na schovávanou, nebo se spolu mazlí, ale pořád mám oči na vrch hlavy. A to mám kočku jednu a polovenkovní, takže když toho má dost, vyklidí pole směrem sousedovic zahrada. Jsem zvědavá, kdy kočka rozhodne, že už je kluk dost velký a taky mu nějakou ubalí, jako to dělala u odrostlejších koťat. Zatím na něj ještě ani jednou nevystrčila drápky.
S těmi mateřskými pocity ti neporadím, mě na miminku záleželo od první chvíle, i když pravda ,že je to takové divně abstraktní. Pravá láska se opravdu rozvine až ho budeš pár dní nebo týdnů chovat v náručí. Přeji ti, aby jsi byla se svým děťátkem šťastná.
Odpovědět