Re: TO BYL ZAS DEN:(

Dášo koukám že to dnes řádí všude...no mě tečou nervy už taky od rána. ANi v půl desáte začala se kroutit že půjde spinkat, no nešla ( jakmile sem ji položila do postýlky tak začala řvát )... tak sem si ji chtěla uvázat do šátku, od 11 jsme totiž šly na cvíčo tak aby tam byla dobrá...no šátek sem si 3X musela převázat protože furt to někde nesedělo. Pak Ani nemohla zabrat neustále jezdily auta tad ( i na ně sem už nadávala ). Taky sem měla v plánu jet na to uvítání sporťákem, tak sem si vyžehlila halenku a ono začalo chcát a já nevím kde mám na ten kočárek pláštěnku a kdybych ji vzala do šátku tak si zase zmamlám tu halenku. Tak a teď ve zkratce, Ani si před cvíčem schrupla jen 10minut ale na cvíču nás všechny bavila - no byla hvězda :-) , domů sem si to přihnala..už spala v půl jedné a opatrně dala do postýlky - zase se vzbudila. Takže do vítání nespala vůbec. Já byla hladová , nervní a vypadala jak vydra. Naštěstí přijeli moji rodičové a pomohli my a jeli sme autem. Jo a dopoledne přišel k Desty balíček s objednanými hračkami a jak to tak vypadá 2 jsou poškozené. Na vítání mě totálně nasr... bylo nás tam 6 ? a všichni až na Anče lednoví... víš jak tam mezi nima vypadala? By mě zajímalo kdo nanás zapoměl. V kolíbce se Ani ihned otočila na bříško a jala se jí okusovat. V té kolíbce vypadala celkem směšně - houpací kůň by byl lepší. Šokovaná maminka, která seděla vedle mě se mi ptala , kdy se začala točit. Když jsem jí řekle že v 5 měsíci byolo na ní vidět že si oddechla , asi si myslela že je stejně stará jeako ta její, která sotva drží hlavu a tudíž ta její je nějaká opožděná /byly jsme sice nejstarší ale ne největší ). No a poslední jobovka se mi stala doma... kcour mi vylil vázu s tím zas. hnusným karafiátem na TV... ve mě by se krve nedořezal...nefungovala ale teď gto vypadá že to asi rozchodí... jo a ještě my vypadli dveře od skříně a Anče byla řádně ukňouraná a uřvaná... uf... to by snad stačilo ne ?