Re: cestina

Ahoj Carambo,

zrovna dneska mi prisla knizka v nemcine o tom, jak je to s miminkama. S Marcelem mluvim od jeho 13 mesicu jenom cesky. Predtim jsem zila ve smisenem manzelstvi a nejak to pro mne bylo pohodlnejsi mluvit na vsechny nemecky a tak jsem i s Marcelem mluvila prevazne nemecky. Kdyz jsem pak nasi rodinu tvorila jen ja a Marcel, tak jsme zacali cesky. Mluvime jenom tak i kdyz nemcinu rada pouzivam k tomu, abych mu neco vysvetlila. Proste kdyz neco nevi co to je a ja jsem si jista, ze to slovo zna z nemciny, tak mu proste reknu ten vyraz v nemcine a casto mam vec vyresenou.
Doma mam v podstate jen ceske knizky, ale nikde jsem nenarazila na nejakou ceskou o tom, jak je to s mininkama a s laskou a tak ... pry existuje jen krtecek a tam pani zajecice rodi male. No radsi bych mu to vysvetlila na lidech, tahle prirovnani ke zviratkum se mi nelibi. To mu rovnou muzu vysvetlit opylovani kytek ;)))
Takze knizka je nemecka a tak jsme ji taky zacali cist. Pamatuju si na Marcelovi reakce nekdy pred rokem a pul, kdyz jsem mu taky cetla neco nemecky, tak se mne ptal : maminko, proc mluvis takhle? rekla jsem mu, ze to je tak napsane a tak to tak ctu.
Myslim, ze nase deti treba nebudou mluvit tak bezchybne jako deti vyrustajici v ceskem prostredi,ale asi je to hlavne tim, ze kontakt ve skolce a ve skole je preci jen dost silny. Hodne jsem to poznala, kdyz Marcel zacal ve 26 mesicich chodit do skolky. V te dobe vzdy potreboval chvili, nez prepnul do cestiny. Stejne to bylo po vikendech u nemeckeho tatinka. Ale ja muzu byt rada, ze mu rozumim obe reci. Nemeckej tatinek to ma horsi, cesky si s Marcelem moc nepokeca.

Takze takhle to valcime s cestinou my, asi hodne zalezi na tom jaka je hlavni rec v rodine.