Re: Amerika

Zuzi, ještě mě tak napadlo, jakým způsobem bys chtěla "sjednotit" výchovu dvou různých generací? Je přece jasné, že generace našich matek, obzvlášť těch, které nás rodily kolem třicítky, musí mít ve valné většině (kromě babiček obzvláště moderních a pokrokových) úplně jiné způsoby výchovy, trochu jiný systém hodnot, jiná měřítka, taky jiné zkušenosti atd. Těžko můžeš sjednotit výchovu matky a babičky. A taky těžko moje matka může chtít po mně, abych vychovávala svého syna tak, jak si představuje ona, a zrovna tak těžko můžu chtít totéž já po ní (obzvlášť když se poněkud drží zásady, že kuře nemá slepici co poučovat). Je to asi tak: pokud bych chtěla "dělat kariéru" či něco na ten způsob, a syna měla téměř neustále u své matky, asi bych musela "spolknout", že ho vychová "k obrazu svému" - a na druhou stranu pokud si ho chci víceméně vychovat sama, musím ho mít co nejvíc u sebe, a k babičce ho dávat opravdu jen "na prázdniny". Ovšem pakliže ho babička nemá víceméně "na vychování", pak ten, kdo má vychovávat, je rodič (vždyť sama jistě znáš oblíbené úsloví babiček, že "babičky tu jsou od rozmazlování").
Skutečně - jednotná výchova rodičů a prarodičů je naprostý nesmysl - generace dnešních třicátníků a dnešních šedesátníků jsou si (obecně, prosím!) nesmírně vzdálené. Ostatně - už i já se ve svých skoro Kristových létech cítím oproti čerstvě dospělým jako příliš "staromódní"...
M.