Re: Re : Potrat - DP

Vážená paní Jano, váš obsáhlý příspěvek je přímo balzámem na bolavou duši liberála. Opravdu krásně napsáno.
Za sebe mohu jenom dodat, že pevně věřím a doufám, že bych jako otec byl schopen obětovat pro své dítě život. Ale také věřím, že nikdy nebudu muset vyzkoušet, jestli jsem toho opravdu schopen.

K potratům bych chtěl jenom podotknout, že tím, že žena otěhotní, nestává se ani majetkem společnosti a už vůbec ne členkou jakékoliv církve či organizace, která by jejím otěhotněním získala právo rozhodovat o jejím dalším životě. Nicméně mnozí si toto právo nárokují a já se ptám, na základě čeho ? Jakým právem ? Těhotná žena snad není člověk a nemá právo rozhodnout o svém životě sama ? Není to náhodou ona, kdo musí nést všechna rizika a všechnu odpovědnost v okamžiku, kdy zjistí, že je těhotná ? Nechť si tedy ženy rozhodnou, jak naložit s potraty. Muž je povinen se chovat zodpovědně a ohleduplně před početím a pokud toho není schopen,pokud není schopen pečlivě uvážit následky svých činů nebo dokonce pokud přivede ženu do jiného stavu vysloveně proti její vůli (mám na mysli případy, kdy muž záměrně vyřadí z činnosti antikoncepci a úmyslně oplodní ženu ač ví, že ona sama dítě nechce a nebo znásilnění, ne případy, kdy se prostě stane nehoda a následky pak řeší oba partneři v klidu a s odpovědností), musí pak držet hubu a krok a poskytnout ženě, kterou přivedl do nesnází, všemožnou podporu a péči, pokud o ní ta žena stojí, pochopitelně a ne házet ženám klacky pod nohy a zaštiťovat se ještě zcela drze nějakou morálkou, bohem a já nevím čím vším ještě a přikazovat ženám, jak mají naložit se svým těhotenstvím. To si musí každá žena vyříkat sama se sebou.