Těhotenství po konizaci
Ahoj všechny maminy čekatelky. Obracím se na vás s prosbou o radu.Zkoušela jsem na toto téma založit novou diskusi, ale protože jsem jelítko, tak se mi to nějak nepovedlo :o).
Je mi 32 a mému příteli 41 let. Když jsme se před časem poznali, myslela jsem si, že ke mě spadl z vesmíru. Je přesný prototyp takového toho prince na bílém koni, na kterého jsem tak dlouho čekala. Oba už máme za sebou předchozí manželství, ze kterých jsme si odnesli jen samé jizvy. Vzniklo mezi námi úžasné pouto a rozumíme si snad ve všem. Navíc on zbožňuje mojí 10letou dceru a myslím, že ona jeho také, protože se k ní chová lépe, než její vlastní otec.
A protože nám to tak dobře funguje, rozhodli jsme se, že si pořídíme miminko. Přítel zatím žádné děti nemá a moc po nich touží. Má to jen jeden "malý" háček. Když jsem byla vdaná, tak můj bývalý manžel žil dost promiskuitním životem a já si s ním prožívala hotové peklo. To se samozřejmě podepsalo na mém zdraví. Když jsme byli spolu, tak jsem věčně trpěla na záněty, mykózy a podobné nechutnosti. Nakonec jsem musela prodělat 3 konizace děložního hrdla a teď ho mám hodně zkrácené (no skoro ho nemám).
Když jsem se nedávno zeptala mého doktora, zda můžu donosit dítě, řekl, že mi teď nemůže s určitostí říci, jak se můj "skoročípek" zachová a že hodně těchto případů končí potratem. Východiskem by snad byla cerkláž a klid na lůžku.
Nenašla by se mezi vámi některá se stejným nebo podobným problémem? Věřte, že jsem schopná udělat cokoliv, aby se to podařilo. Je to paradox. Vždycky jsem toužla mít velkou rodinu a když konečně potkám někoho, s kým jsem opravdu šťastná a komu na mě záleží.......mám hrozný strach, že mě moje tělo zklame. Tolik bych si to mimi přála.
Navíc je i možné, že už jsem těhotná. Mám zpoždění 6 dní a všechny těhotenské příznaky, ale nechci se unáhlit. Prosím poraďte.
Díky Petra.
Odpovědět