Re: Zuzce

Meluzíno, díky za povzbuzení.
Možná jsem to popsala zmateně. Ona má dva syny. Jeden je můj přítel a druhý - to je ten, co mě taky pomlouvá a nadává mi. Je to pro mě dost nová situace a prostě mi to hlava nebere. Nechápu, jak je možný, že někdo je takhle zlej absolutně bez důvodu. :-( Nevím, co s tím dělat, jak se s tím vyrovnat.

Já mám z toho pocit, že si hraje na věčnou trpitelku, ale nechápu, proč si jako důvod vybrala mě. :-(

Meluzíno, ohledně tvého manžela a jeho nespořivosti je tu každá rada drahá. Já bych to řešila tak, že bych udělala třeba nějakou zvláštní krabičku nebo třeba i prasátko a tam, kdyby tchýně nějaké peníze dala, tak bych je strčila tam. Manželovi bych řekla, že to je na konkrétní věc, třeba na dovolenou nebo nové boty. Docela mě překvapuje, že si manžel s lehkým svědomím půjčí a ty to máš za něj tchýni platit?? Spíš bych si s ním promluvila o tomhle.

Dášo, u nás je to od chvíle, co bydlíme s přítelem spolu. Jednou se vyjádřila, že jí mrzí, že nejsem její "kamarádka" (asi že nepřikyvuju a za zády nepomlouvám, atd.). Přijde mi jako člověk neférovej, něco jinýho říká do očí, něco jiného pak za zády. Ona ví vždycky všechno nejlíp, je dokonalá a má vždycky pravdu. Místo aby byla hrdá na syna, tak mu do telefonu říká, že nám to spolu stejně moc dlouho nevydrží. Ach jo.