Mám dcery, starší je 16, mladší 13. Starší žádnou výraznou pubertu nemá. Je relativně snadné se s ní dohodnout na vzájemných pravidlech - když děláš co chci taky budu dělat co chceš. Já jí hodně dovolím, jsem finančně velkorysá, nic pro mě není tabu nebo "na to máš ještě čas" ona zas chápe, že škola, kamarádi, prostředí a chování mají nějaká pravidla, která vyžaduju.
Moje připomínky by byly ke generování bordelu a vnímání jeho řešení. Taky k postojům, že jsem něco povinna resp. úkolům - hodně musím říkat ne, zařiď si sama na mnooooho žádostí mami prosimtě kup, zařiď, dovez mě, vyzvedni mě atd. Zásadně jsem proti tetování, ví to, respektuje. Na druhou stranu jsem vyslovila souhlas s jakýmikoli jinými experimenty ohledně vzhledu, které však mají vratný charakter.
Vnímám, že se dcera nebojí s ničím přijít, o všem je ochotná mluvit, i o sexu apod., průšvihy nemá. Pokud plánuje něco co by neměla, např. pití alkoholu mluvíme o tom. Já se netvářím, že to nesmí, ona se netváří, že to nedělá.
Nedávno přišla sama poděkovat za podporu, že se necítí pod tlakem, který rodiče kladou na některé její kamarádky alá musíš chodit na brigády, musíš nám přispívat na nájem úderem 18. narozenin, očekáváme, že se v tolika a tolika odstěhuješ atd. Tady cítí volnost.
Jak tu někdo psal, se sestrou jsou na sebe často taky hnusné, to lítají výrazy

tak snad to jednou přejde.
Mladší bude jiný level, hodně fixovaná na vzhled (zatím se chlácholím, že lepší nanynka než emo

) a ochotná vynaložit mnoho energie na hádku s matkou ohledně vyndání myčky a srovnávání se sestrou - co bude dělat ségra je nejčastější věta. Škola na salámu hlavně, že mám vyžehlený vlasy. Už teď se těším na přípravu na přijímačky. Na druhou stranu velmi empaticky a emočně nastavená, přeloženo diktát za 5, ale proslov na oslavě narozenin tatínka takový, že bulí celá rodina, včetně mužů, jak je to krásný. V exteru bez průšvihů, naopak až přehnaně lpí na některých pravidlech.