Re: Útoky

Nemám to úplně spojené s útoky, ale o budoucnost dětí (a hypotetických vnoučat) se samozřejmě také lehce obávám.
Jenže to je podle mě úděl každé generace, svět se prostě stále mění a nikdy nebyl zcela klidný a bezpečný.
My jsme vylétali z hnízda v devadesátých letech, to muselo být pro naše rodiče také těžké, namísto zatuchlých vod normalizační klece najednou divočina otevřeného světa.
Mě asi nejvíce znepokojuje představa otevřeného vojenského konfliktu. Představa vlastního dítěte v roli aktivního vojáka se mi nelíbí.