Prekvapeni

Po 12letech jsme se rozhodli poridit si prcka.12let jsme cekali, nez se zmeni nase financni situace, bytova atd atd,1000duvodu.....jednoho dne jsem rekla dost, nebudu cekat do duchodu...a tak pribyl prcicek.....bylo mi 32.
No proste nadhera!!!Pripravy, nakupy na miminko, vyber kocarku, povleceni do postylky, hracicek, ptakovinek....uplne jinak jsem si to vychutnavala, jak pred 12lety.Clovek starne a zraje a to co prozival ve 20letech najednou po 12 letech proziva uplne jinak.
Laska k obema detem je stejna.Miluji je obe stejne....jsou prece me, vyrostly u me v brisku.
Takze mame 2deti, splnili jsme celorepublikovy limit a co dal??Tak se pustime do stavby domu, aby manzel mohl zasadit ty dva stromy za dva syny:-))
Nastal shon, prodej bytu, shaneni bydleni, shaneni pozemku, blazinec, nervy a stres.
Dneska jdu zjistovat,jak ta nase fazolka je velka, protoze tri mesice pro me ubehly , jako tri tydny, nezastavila jsem se, bylo toho na me moc a proste jsem nejak nepostrehla, ze se neco deje...nikdy jsme tri deti nechteli.Dve a dost.A ted??Tezke rozhodnuti,ale je to prece moje fazolka, muj kousek neceho, co mam v sobe.Takze po rozhodovani, uvazovani co a jak, jak vse zvladnu i pres sve velke zdravotni problemy a blazinec kolem, pres to, ze mame babicky na prd, jsem prakticky stale sama, diky manzelove praci do toho proste jdu a desne se tesim.Nemyslim na to, jak vse zvladnu, myslim, ze proste jo a uz moc se tesim i na ty odvary z lneneho seminka, piti svestkove stavy, konzumace nepreberneho mnozstvi kompotu a jinych skvelych stavu, ktere prinasi tehotenstvi!:-))